Vyšly fotografie z módy?

Dlouhá léta jsem si dávala zhotovovat fotky z kinofilmů a dávala jsem si je (hlavně z růzzných dovolených) do alb. Ještě dnes jsem ráda, že je mám. Pak jsem si až do loňska dávala zhotovit kalendář na další nový rok - kočky nebo svého kamaráda ve všech podobách.

Dnes fotografují všichni a vším možným, fotografií je moc a nejsou tak vzácné. Ale stojí za to si některé z nich dát vytisknout. Ty jsou pak člověku jaksi blíž. Já dělám za každý kalendářní rok vnoučatům fotoknihy s jejich fotkami. Je to takový fotografický deníček jejich života. Kupodivu si je rádi prohlížejí a vzpomínají na hezké chvilky. A diví se tomu, jak od té doby vyrostli. Pár nejmilejších fotek mám i doma na stěnách.

Celé roky jsem si nechávala tisknout fotografie a zakládala je do albumů. Nikdy neprohlížím třeba s návštěvou fotky v počítači. Od minulého roku jsem začala dělat fotoknihy. A to je to pravé ořechové. Fotografie v počítači není vlastně fotografie, je to jen soubor dat.

S fotografiemi je to jako s dopisy. Víc mě potěší ten, který vytáhnu z poštovní schránky, protože se k němu mohu stále a kdykoliv vracet, než ten ze schránky e-mailové. Fotografie na zdi nebo na stole, ale i v albu, je mi bližší, než ta někde uložená v počítači nebo mobilu. Obojí má své výhody i nevýhody. Nabídka stojí za uvážení.

Mám ráda fotografie na "papíře" . jeden vnuk dostal k 18-ti nám album s fotkama,kde jsme všude byli na výletech. Moc se mu to líbilo a má vzpomínku do konce života.

Zajímavá nabídka.