Fejeton: Duše fotbalového fanouška

Lidé jsou různí,ale fandu i politika lze snadno zařadit. Kéž by měli něco z Mužů v ofsajdu", blahé paměti. Tedy ti fanoušci. Politici, to je jiná, to je zaměstnání. Tady přísluší úcta těm v malých vesnicích, to jsou mnohdy hrdinové. To je na jiný článek.

Na fotbal nechodím a doma fanouška nemám, takže jsem ušetřena reakcí fanoušků stadionových i televizních. Ovšem nad internetovými komentáři jakýmikoliv občas zírám, čeho jsou "komentátoři" schopni. Přestože mě fotbal nikterak nezajímá, váš článek zajímavý je.

Skvělý fejeton, tolik vášní fotbalových fanoušků, až neuvěřitelné a snad ženy tu figurují minimálně.

Věrko, zvláštní dík za Čapka, ale ten je vzdálen na hony všem.

Díky vám. Je mi jasné, že fotbal mezi dámami není příliš frekventované téma.

Jako bych četla Čapka. :-)

Nemohu Ti dát než za pravdu. Pro podobné výlevy a vulgární projevy jsem svého času přestal chodit na hokej (manželka k tomu poznamenala: No to jsi je tedy potrestal) a později i na fotbal i když to mělo trochu prozaičtější příčinu. To u nás hrála Slávie, což už tímto mělo nálepku t.zv. rizikového zápasu. To hned u vchodu stojí pořadatelé a sotva projdete pokladnou se na vás vrhnou, prošacují vás a musíte vyndat všechno z kapes. No to mě jako již tehdy 70-níka naštvalo a zařekl jsem, že jsem na posledním zápase. Urazila mě totiž ta skutečnost, že mě starého dědka podezřívají z pronášení nějakých petard ap. Musím podotknou, že v průběhu zápasu se těch petard objevilo skutečně přehršel a kupodivu lítaly ze sektoru těch t.zv.domácích či soupeřových skalních. Co na to říct?

Na fotbalovém utkání jsem byla všehovšudy jednou v životě v 80. letech s jedním kolegou, bylo to na Bohemce. Rozvášněný dav mě dost děsí. A s podobností s internetovými čtenáři máte pravdu. Na některé debaty bych ani nekoukla.