FOTO: autorka

Návštěva kostela Grunta stojí za to

13. 7. 2020

Velmi často jezdím ze svého nynějšího bydliště do rodného Kolína za maminkou. Cesta vede silnicí, která spojuje Kolín s Čáslaví.

Můj příběh

Autor: Hana Nováková

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Nováková 21.7.2020 15:30

Děkuji vám íčkaři za diskuzi a jsem ráda, že i kostel na vsi může mnohé zaujmout

Martina Růžičková 14.7.2020 19:57

Také se připojuji s díkem za seznámení s touto pozoruhodnou stavbou. Podle fotek je zejména interiér kostela úžasný.

František Matoušek 14.7.2020 11:06

Díky za seznámení s hezkou, památkou. Přesto, že nejsem věřící, rád si kostely prohlížím. Tenhle je tedy parádní.

Naděžda Špásová 14.7.2020 10:20

I když jsem ateista, kostely moc ráda fotím i navštěvuji. Tenhle vypadá parádně.

Soňa Prachfeldová 14.7.2020 08:03

Máme krásné církevní památky, škoda že na malých obcích spousta nádherných kapliček byla komunisty odstraněna, zejména v Sudetech.

Alena Vávrová 13.7.2020 23:30

Také děkuji za seznámení s touto památkou, neznala jsem.

Věra Ježková 13.7.2020 19:25

Hani, děkuji. Ač ve vašem kraji se občas vyskytuji, tenhle kostel neznám. Je moc hezký.

Zuzana Pivcová 13.7.2020 17:53

Moc hezký kostel, navíc v půvabné krajině. A jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět i o jeho historii. Díky, Hanko.

Jana Šenbergerová 13.7.2020 15:45

Vypadá opravdu velkolepě. Škoda, že byly malby poškozeny.

Daniela Řeřichová 13.7.2020 14:09

Děkuji za přiblížení zajímavého místa a historie. Tolik krás v naší zemi!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá