Je nedělní odpoledne, návštěva odjela a pejsci se hlásí o proběhnutí venku. A kde jinde se jim to povede? Ano, na našem oblíbeném Střížáku. Mraky se sice hodně kupily, vypadalo to na déšť, ale co bychom pro své miláčky neudělali, že. Kupodivu jsme tam byli skoro sami, cestou jsme potkali asi dva lidi. Myslela jsem, že rybník bude po předešlých deštích plný, ale bohužel, plný byl, ale čehosi zeleného, kameny čněly z vody, po rybářích ani stopy. Veselo bylo jen v Pohodě, to je hospoda u rybníka, mně bylo spíš trochu smutno.
Tentokrát jsem se tedy zaměřila na zelenou v lese, kterou tvoří stromy. Většina porostu jsou statné duby, které zřejmě už hodně pamatují. Některé mají podivuhodný tvar, rostou si nezávisle na člověku. Na jaře se tu hodně kácelo, protože silný vítr si pohrál i s těmi obry a vyvrátil je i s kořeny.
Zvu vás na malou procházku, déšť se nekonal a my jsme byli moc spokojeni. Přeji všem krásné léto.