Foto: autorka

Kůrovcové smutnění

2. 7. 2020

Také jste smutní z toho, v jakém stavu jsou dnes české lesy?

Já moc. Lesy miluji, ty smrkové zvlášť. Bohužel v poslední době potkávám většinu smrků napadených kůrovcem, paseky místo vzrostlého lesa, dřevorubce s pilami, hromady klád, traktory svážející těžké kmeny, rozježděné lesní cesty, obří nákladní auta naložená dřevem...

V lesích, které v minulých letech oslabilo sucho a vichřice, probíhá nejhorší kalamita v historii českých lesů. Snad letošní chladné a vlhké jaro omezí množení nebezpečných brouků a pomůže tak lesníkům situaci zvládnout.

Na vykácených místech naštěstí vznikají oplocenky s nově vysázenými stromky - jedlemi, borovicemi, listnáči i smrky. Doufejme, že z nich jednou vyrostou nové, krásné a zdravé lesy. Držím palce jim i starým smrkům, které zatím nákaze odolávají.

Můj příběh

Autor: Martina Růžičková

Hodnocení:

(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 13.11.2020 08:00

Zdeni, díky. Snad bude mít nová generace stromů větší štěstí. Hlavně, že se všude opravdu sází.

Zdenka Jírová 8.11.2020 00:43

Mně je z toho kácení napadených stromů moc smutno. Miluji les, i jednotlivé stromy v naší Zámecké zahradě. Poslední roky se v ní mnoho stromů muselo vykácet, já je lituji, pamatuji si je celý život a zrovna včera jsem objevila další pařez po starém stromu. Utěšilo mne, že se ale vysazují nové, které budou těšit další generace. nemám ráda dřevorubce a zvuk pily. Je mi z toho až úzko, i když vím, že někdy je to nutné.

Jitka Hašková 6.7.2020 19:18

Je to smutné, ale zažila jsem daleko horší stav lesů v 70. letech v Krušných horách.

Soňa Prachfeldová 5.7.2020 07:46

Věřím, že dojde zase k obnovení krásných lesů. Příroda je mocná a když my lidé ji budeme více vnímat bez násilností ...

Alena Vávrová 3.7.2020 20:51

Také je mi smutno, kdykoliv projíždím naším Máchovým krajem a vidím holiny tam, kde stávaly borové a smrkové lesy. Stromy napadené kůrovcem dílem popadaly pod nápory častých vichřic a orkánů a dílem pod pilami lesníků. Kolem jezera a Bezdězu se ty polomy pokud možno okamžitě odtěžily a např. naše Městské lesy sotva stačí dělat něco jiného. Nově vysazené stromky zase likviduje sucho a pokud nejsou v oplocence, nebo chem. ošetřené, také lesní zvěř. Je to běh na dlouho trať.

Jan Zelenka 3.7.2020 16:02

Bylo to i dříve a lesy se z toho z velké části vzpamatovaly. Věřme, že se vzpamatují i nyní. Bohužel velká část lesů je v privátních rukou a tam se vesele kácí. Hlavně zdravé stromy. Nese to velké zisky. Ta současná demokracie by měla mít i nějaké mantinely.

Marie Doušová 3.7.2020 15:26

Smutný pohled na lesy napadené kůrovci, ale věřím , že se lesy zase obnový a budou dělat radost našim vnukům a vnučkám.

Martina Růžičková 2.7.2020 21:03

Snad si teď lidé uvědomí, že se o lesy musí pořádně starat a ne je jen využívat pro zisky z těžby dřeva.

Zuzana Pivcová 2.7.2020 20:19

Je to opravdu smutné. Pamatuji si, jak jsme jednou v polovině 80. let jeli autobusem do NDR a já viděla zničené lesy v Krušných horách, Kde však byl tehdy ještě kůrovec! Mně ale loni stačil i vstup do lesa v Týně nad Vltavou. Následky vichřic, polomy, tím kouskem lesa se nedalo jít. Nikdo se o ty padlé velikány nestaral.

Martina Růžičková 2.7.2020 20:14

Moc vám všem děkuji za odezvu. Můžeme těm našim lesům společně držet palce.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Dobří lidé stále žijí

Každý z nás tuší, že by měl za svůj život udělat pár dobrých skutků. Ten prozatím největší nás potkal letos na Šumavě. Jeli jsme s manželem a naší sestřenicí Jitkou na Modravu. Seniorskou trojici doplnila čtyřnohá fenka malého pudla. Ta už je také ve svých 13 letech psí babičkou.

Beatrice Novotná

Jak užívat Viagru

Navnadila jsem vás nadpisem mého článku? Čtěte dál, i když to bude trochu jinak. Mám dlouholetou kamarádku, známe se od pěti let, kdy jsme se popraly o kyblíček na písku. Dostaly jsme tenkrát na zadek obě a jsme kamarádky dodnes.

Zdenka Jírová

Výchova pozitivní motivací

Dobré vzdělání a slušné vychování jsou podle mého názoru základem úspěchu. Děti už naštěstí vychovávat nemusím, ale jak zvládnout ty naše chlupáče? Rozhodla jsem proto začít studovat online psíchologii.

Alena Velková

Moje srdce je pašák

Probudila jsem se z narkozy a zjistila, že ještě žiju. Srdce i s novou chlopní tlouklo, i když dost…

Hana Šimková

U hrobu

Neznáte-li Mirka Mezeru, tak to máte obrovskou škodu! Kdo se s ním dá do řeči, docela určitě se zasměje. Býval celý život nadšeným řidičem autobusu, napřed podnikového v zemědělském družstvu, potom linkového. Všichni jsme s ním rádi jezdívali, vždycky bylo v autobuse veselo.

Rostislav Mraček