Ztracena v nemoci...
Z archívu autorky článku

Ztracena v nemoci...

29. 6. 2020

Přátelé dvounozí, s paničkou máme nelehké období. Já Megí, jak mi panička říká, ale také čubís ap. jsem vážně onemocněla. 

Panička je z toho smutná, protože jsem už 2x zkolabovala. Mám cukrovku, místo hodnoty 5-7 mám nyní 29, a to jsem měla i přes 36. A tak mi s mou chůvou Vlastou píchají inzulin, nyní už 2x denně dokonce. Odnáší to i mé ledviny. A to jsem měla jít na druhou vážnou operaci, aby toho nebylo málo mám nádorky, z toho jeden mi rychle roste. Nemohu nyní ani kvůli cukrovce na operaci. Jednu operaci už jsem zvládla, ale co bude dál, neví ani panička.

Je na vše sama finančně, za pouhých 14dní ji mé léčení už stálo 3421Kč, a to je teprve začátek. Asi to je hromada "zlaťáků", co já bych za to mohla mít dobrot, povím vám... Na Facebooku paničce pomohla finančně kamarádka Eva s přítelkyní, vyzvala ostatní k jakéko-li byť sebemenší finanční pomoci na mou léčbu. Za to bych Evičce s kamarádkou nosík olízla samou láskou řeknu vám. Jakoby i jí, stejně jako dceři jedné známé osobnosti říkala maminka: "Choď světem s očima otevřenýma a poslouchej nejen své bolesti a zájmy, ale i bolesti, zájmy, tužby ostatních. Neříkej nikdy nad žádnou věcí: do tohohle mi nic není. Člověk nežije na světě sám (mohu potvrdit, jsme tu i my, zvířátka), v tom je veliké štěstí, ale také ohromná povinnost. Ta povinnost je v tom, splynout s potřebami ostatních..."

No, človíček, od kterého jsem byť sebemenší pomoc očekávala  mě nepomohl...To mě moc mrzí, myslela jsem, že mě má skutečně rád. Ale jak říkáte vy dvounožci, teprve v nouzi se pozná ten pravý přítel. A okamžitá pomoc je pomoc dvojnásobná.

Jednou už mě zachránila Zdenka, která mě vozila do Ústí n. L. Zachránila mi tenkrát život.

Nyní mi jde o něj zas... Ale já tu chci s paničkou být ještě pár let, alespoň "pětiletku" nejméně. Vždyť na světě je tak krásně. A panička má jen mě. Zachránila mě z útulku a nyní bojuje o můj život.

Panička říká, že ještě, že máme Vlastičku. Ta mě krmí masíčkem. Když panička musí pracovat, jde i se mnou na kontrolu na veterinu. Komu se poštěstí, mít paničky dvě, že? Bůh jí za to jistě žehná.

Tak se nedivte, že panička na "Íčku" nebude moc aktivní, prioritou jsem prý já nyní.

Chtěly jsme v září spolu jet na Šumavu, ale nyní se asi nedostaneme ani na Moldavu. Možná, pokud překonáme to nejhorší, cukr se ustálí a já budu dostávat "včeličky" perem místo injekcí. Doufám, že to bude brzy, nerada bych byla jak cedník s dírkama po injekcích.

Na paničku toho už bylo příliš, co musela překonávat, obě bychom si přály být zas pohlazené sluncem. Ač tedy já tropy nemusím, raději v lese pod stromy jsem, stejně jako panička. Není nad to putovat pěšinkami v lese pod korunami stromů se zpěvem ptáčků. 

A kdyby snad někdo chtěl pomoci s "injekcí" finanční, moc by nám to pomohlo.

Packu na to. Vaše Maggie

 

 

Můj příběh
Autor: Eva Krausová
Hodnocení:
(4.8 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Tak se klidně do mne strefuj Evo, moje níže napsaná slova jsi asi špatně pochopila .Jsem přesvědčená, že spousta majitelů zvířátek má slova pochopila, jak byla míněna. Na svém " šíleném " názoru nic nezměním, nebudu jej obhajovat. Je napsán upřímně, na základě velkých zkušeností a lásky ke zvířatům...Vztekej se, hlavně se s ohledem na tu malou dobře rozhodni včas, toť vše. Pohled do očí před uspáním jsem zažila mnohokrát, ale věděla jsem, že mé rozhodnutí je pomoc. Horší by asi byl pohled do očí zvířátka které trpí bolestí a já mu nepomůžu. A jestli se našli lidé, kteří pomůžou peněžním příspěvkem, to je každého z nich věc. Kdysi jsem na závodech potkala majitelku malé fenky, která měla pod krkem nádor. Neměla 6000,-kč na operaci,neřekla si o peníze, přesto jsem jí díky své tehdejší fin. situaci celou operaci zaplatila, včetně rekonvalescence. Měla jsem z toho velkou radost, stačil jeden zákrok a setkávaly jsme se na závodech další léta...
Eva Krausová
Moniko, Evo, Megí jí - naopak chuť k jídlu má velkou, reaguje na cvrkot v domě stěkotem. Nenechám uspat svou fenku jen pro tento váš šílený názor. V úterý ji čeká obj. sono slinivky, zda tam není zánět ap., což může být důvod, proč cukr neklesá. Dle toho se rozhodne dál. A jestli vy dvě považujete za sobectví prodloužit fence život dokud to jde bez velkého trápení, pak vás obě lituji. Jde o živého tvora, není to věc. Jak vy dvě můžete posoudit, zda fenka trpí, když s ní nejste? Naděje na léčbu tu zatím je, tak ji nenechám utratit předčasně. Teprve ve chvíli, až mi na veterině sdělí, že je to špatné, neléčitelné, pak se teprve k utracení rozhodnu, trápit Megí bych nikdy nenechala. Trpěla by nejen ona, ale i já. Jsou zde tací, kteří pomohou finančně na léčbu, i chůva Megí Vlasta chce nyní zaplatit sono vyšetření a moc si toho vážím. Zatímco vy dvě, škoda mluvit.. Už jsem jednou v životě zažila utracení fenky, bylo to těžké rozhodnutí, nikdy nezapomenu na její oči před uspáním...
Eva Mužíková
Moniko, ode mne určitě kritiku nesklidíš...a to jsem opravdu velký milovník zvířátek. Každý " případ " je potřeba posuzovat jinak. Je li nějaká naděje na zlepšení zdravotního stavu Megi nemohu posoudit, ale zastávám názor, že život zvířete má být důstojný. Umět se rozhodnout včas, nekoukat na své city...v opačném případě je to i podle mne sobectví...
Eva Krausová
Tak s Megí je to zatím špatné. Cukr má tak vysoký, že se nedá změřit. Posílají ji na sono slinivky-snad někoho seženu v Mostě. Zvyšují ji inzulin. Na veterině dovedou jen vydělávat (dnes 890Kč), žádné přístroje nemají a posílají pejsky jinam.Mají z toho jen zlatý důl místo aby z vydělaných Kč zakoupili potřebné přístroje...
Eva Krausová
Děkuji moc všem, co mi chtějí s léčbou pomoci a už se ozvali. Všichni máte odpovědi ve vzkazech. Moc si toho vážím. Opatrujte se všichni. Eva & Meginka
Eva Krausová
Borku Brumíku, jsi tedy kavalír, packu na to. Tak alespoň líznutí na dálku, to se také počítá. Panička prý ráda přátelství přijme, aby také ne, když páníček má srdce otevřené a chce mi pomoci s léčením. I Tobě v rámci možností zdravíčko přeji. Maggie
Libor Farský
Milé Maggienko,právě jsem požádal Tvoji paničku o přátelství. A potom by mi mohla do vzkazů napsat číslo svého účtu. Velmi s tebou cítím, mám také cukrovku a sotva lezu. Je škoda, že bydlíme tak daleko od sebe, moc bych si přál tvé olíznutí. Já jsem Borek Brumík. Haf
Eva Krausová
Jani, požádala jsem Tě o přátelství zde. Pak se můžeme nějak domluvit ve vzkazech. Děkuji za Megí.
Jana Šenbergerová
Pro Megí: Budu-li vědět kam, určitě nějakou injekci pošlu. Drž se!
Eva Krausová
Díky Zuzko, přečtu. Ani nevím, že znáte můj mail...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA