Jdu podle hlasu
Ilustrační foto :pixabay. com

Jdu podle hlasu

21. 6. 2020

Mé oči vidí
to, co by vidět chtěly,
mé rty se stydí,
že líbat zapomněly,
barevné květy
vábí jak touhy zbylé,
a tiché věty
jsou trochu pošetilé.

Mé ruce cítí
tvé dlaně rozžhavené,
podstatu bytí
vyrytou do kamene,
vnímám dech času,
bez lásky, která bolí,
jdu podle hlasu,
jenž zbloudit nedovolí.

Moje poezie
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Vávrová
♥♥♥
Eva Mužíková
Zuzko, mně už dochází slova, takže*************
Jana Šenbergerová
Zuzko, zdá se, že promítáš do svých veršů nejen své pocity, ale i pocity a myšlenky mnoha dalších žen. Tvé verše se neomrzí. Jsou stejně živé, jako ty, které vnímají stejné pocity. ♥
Marie Doušová
Zuzko ,Vaše vyjadřování citů je tak úžasné, že u srdce zabolí.....Dík.**********
Věra Ježková
Zuzko, jdeš krásně, i když smutně.
Irena Mertová
Ano ano, je to tak ... :-)
Daniela Řeřichová
Krásné verše. Děkuji za hezký začátek dne - letního Slunovratu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.