Městys Načeradec najdete v okrese Benešov jen pár kilometrů od památné hory Blaník. Malebné návrší s červenými střechami a s dominantním kostelem zaujme v krajině již z dálky.
Historie městečka sahá až do raného středověku. Jeho údajným zakladatelem byl jistý vladyka Načerat, který je zmiňován v roce 1126 jako posel vévody Soběslava k císaři Lotharovi. O zdejším kostele se zmiňuje roku 1184 ve svém letopisu kronikář Jarloch. Prvním doloženým světským majitelem panství byl v letech 1252 - 1272 Vítek z Načeradce zvaný také z Krumlova. Dalšími středověkými vlastníky Načeradce pak byli například Šelmberkové, páni z Vlašimi, Trčkové z Lípy či poslední čeští majitelé Dvořečtí z Olbramovic. Obec byla krutě zasažena třicetiletou válkou a po bitvě u blízkého Jankova, ve které byla rozprášena císařská armáda, vypleněna švédskými vojáky. Z této rány se celý kraj těžce vzpamatovával. Majitelé panství se střídali. Významnějším byl František Josef hrabě ze Stahrenberka, který nechal postavit zdejší zámek a křížovou cestu.
V městečku žila od poloviny 16. století židovská komunita. Upomínkou na ni je zdejší židovský hřbitov a zbytky klasicistní synagogy.
V současnosti má Načeradec přes 1000 obyvatel a spravuje i několik přilehlých spádových obcí. V roce 2003 byl vyhlášen městskou památkovou zónou zejména pro zachovaný historický půdorys, středověké a barokní památky. Jeho území je součástí Chráněné krajinné oblasti Blaník. Od roku 2015 pořádá městečko Ševcovské staročeské jarmarky, kterými chce připomenout tradici tohoto řemesla v regionu. Opakovaně se již několik let koná Načeradecké hudební léto - festival renesanční a barokní hudby.
Kostel sv. Petra a Pavla stojí v horní části rozlehlého náměstí. Jeho románská část - hranolová věž a čtvercová loď pochází ze začátku 12. století. Na konci 13. století byl kostel upraven v raně gotickém slohu a rozšířen o presbytář. V polovině 14. století přibyla ještě sakristie a obdélníková kaple. K dalším úpravám došlo v letech 1734 a 1898.
Pozoruhodná je zvonice, která stojí opodál kostela. Její spodní část je gotická. Podle pramenů se jedná o pozůstatek opevnění kostela, které ho obklopovalo až do roku 1836. Nástavba se zvonicí byla přistavěna patrně po roce 1545 a do nynější podoby upravena v roce 1818. Ukrývá se zde mohutný zvon Karel, dar Zdeňka Trčky z Lípy. Spodní část budovy bývala zřejmě využívána jako vězení, patro jako solnice. Dnes je tu expozice „Okénko do života našich předků“, která je přístupná v úředních hodinách radnice.
Další středověkou vzácností je Načeradský misál, nejstarší dochovaná písemná památka na Benešovsku. Jedná se o rukopis na pergamenu o rozsahu 74 stran, vyzdobený rostlinnými ornamenty a miniaturou ukřižování. Obsahuje cenné poznámky o historii městečka. Jeho vznik je datován na konec 13. století.
Radnice byla v roce 1534 přistavěna těsně ke zvonici. Renesanční základy byly později barokně upraveny. Na věži radnice jsou umístěny hodiny a znak městyse. Na průčelí připomíná pamětní deska spisovatele Františka Jaromíra Rubeše.
Další významnou barokní stavbou je zámek, který nechal vystavět v roce 1734 hrabě František Josef ze Stahrenberka. Zámek je jednopatrový s mansardovou střechou. Průčelím směřuje na náměstí. Obklopen je anglickou zahradou a ovocným sadem. Od roku 1925 zde byl sirotčinec, pak dětský domov i výchovný ústav. Zajímavostí je, že zde v letech 1932 - 1964 žila a pracovala spisovatelka Hana Klenková, neteř prezidenta Eduarda Beneše. V současnosti je zámek prázdný a obec jej údajně prodala v dražbě.
Naproti zámku je na náměstí parčík s památníkem padlých v 1. světové válce. Místo zdobí také cenná barokní socha Jana Nepomuckého.
Za povšimnutí stojí v městečku několik domů ve stylu selského baroka z poloviny 19. století.
Návštěvu si můžete zpříjemnit procházkou nově opravenou křížovou cestou, která vede na vršek zvaný „V Kapličkách“ a nabízí krásné výhledy do kraje i na Velký Blaník.
Nedávno jsem si tuto zajímavou lokalitu mohla projít a nafotit. Zdejší památky mě velmi zaujaly, proto bych se tu s vámi ráda podělila jak o fotografie, tak o informace, které jsem si o nich našla. Snad někoho z vás zaujmou tak, jako mě.
Při psaní doprovodného článku jsem použila následující zdroje:
Informační materiál o Načeradci vydaný v roce 2014 v rámci projektu Kraj blanických rytířů a následující internetové stránky:
http://www.naceradec.cz/historie/d-1227/p1=1013
http://www.naceradec.cz/assets/File.ashx?id_org=10099&id_dokumenty=1464
https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam?uskp=18838%2F2-122
https://www.blanik.net/okenko-do-zivota-nasich-predku-v-naceradci/
https://www.zivetradicepodblanicka-naceradec.cz/naceradecke-hudebni-leto/
https://www.zivetradicepodblanicka-naceradec.cz/sevcovske-staroceske-jarmarky/
