Od babičky k babičce přes tři století

Moc pěkné vzpomínkové vyprávění :-).

Je to krásné, když je na koho s láskou vzpomínat. Já jsem to štěstí neměla, ani jednoho z prarodičů jsem nezažila.

Pěkný článek, já zažila obě babičky i dědy a ráda na ně vzpomínám, hlavně na tu z Olomouce. Tu zažily i mé děti, byla úžasná. Moji vnuci měly dvě prababičky. Moji synové bydlí daleko, ale vnoučata si užívám. Právě nyní jsem u jednoho syna a vnoučata se o mě po operaci starají. Jsem ráda, že takovou rodinu mám.

Děkuji všem a to nejen za příspěvky k mému článku Od babičky k babičce přes tři století, ale i těm, kteří jen četli. Ráda jsem si přečetla i vaše vzpomínky na babičky. Doufám, že jste si všimli, že jsem psala pouze o linii babiček od mé matky, ta druhá nestojí ani za zmínku. Tak asi tak....

Krásný článek. Já měla jen jednu babičku a tu jsem měla moc ráda.

Krásný článek...

Haničko nádherné povídání, prababičku jsem nepoznala, ale moji babičku jsem nesmírně milovala. Měnili jsme domy, ale babičky u nás měly vždy své místo. Teď jsem já v roli babičky, sice již dlouho, ale teprve teď vychutnávám, co jsem v penzi. Sice moderní babička co jezdí s autem, na kole, chodí pěšky křížem krážem, ale mám čas na nejmenšího a to hodně a on už kulí očka, když mu vyprávím pohádky prostými slovy. Nádherný dětský svět těch nejmenších. A také se chystám už dlouho napsat něco o mých prarodičích. Děkuji Hanko !

Moc krásný příspěvek.Děkuji za něj.Zaslzela jsem..Mě babička vychovala.Maminka chodila do práce.Babička ne.Užila h Jsem si této nevšední ženy nejenom já,ale i naše dcery.Vnoučata mnohem méně,protože všechna bydlí daleko.Neužijí si ani nás,ani mi jich a to mě hodně mrzí. Budou chybět vzpomínky...

Moc milé vzpomínání, přivolává to i moje dětství. Měla jsem dvě babičky, jednu klasikou starající se, při práci si zpívala, krása. Druhá byla zdraotní sestra, s nevšedními zážitky i z války, silná osobnost.

Přestože já sama jsem prožila své dětství a mládí s babičkou, protože jsme bydleli ve stejném rodinném domku, moje vnoučata si mě moc neužila, protože bydlí dost daleko, takže jako hlídací a nápomocná babička jsem mohla fungovat jenom o prázdninách. Rozhodně na mě nebudou vzpomínat tak, jako vy na své babičky. K jejich, ale i mé škodě. O toto krásné štěstí jsme všichni přišli. Hůř jsou na tom jen moje dcery, které vyrůstaly bez babiček.