Foto: autorka

První červnové ráno

5. 6. 2020

Můj příběh

Autor: Anna Čípová

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Čípová 8.6.2020 18:54

Děkuji všem za milé komentáře.

Jindra Hubačová 7.6.2020 10:02

Aničko, též děkuji za krásné obrázky , jsou luxusní.

Martina Růžičková 6.6.2020 07:46

Nádherné "kapičkové" fotky. Pastva pro oči :-)

Soňa Prachfeldová 6.6.2020 07:25

Zaujalo a jak krásně.

Naděžda Špásová 5.6.2020 16:16

Moc hezké fotky.

Jana Šenbergerová 5.6.2020 15:46

Aničko, nádherný pohled na tolik očekávanou vláhu i tvoje krásné fotografie.

Eva Mužíková 5.6.2020 12:50

Aničko, Ty zkrátka taky umíš. Ječmen u nás není nikde k vidění, kukuřice a louky vedou.

Anna Potůčková 5.6.2020 12:39

Aničko přímo skvostné - kdo umí, tak umí a ostatní můžou jen závidět!

Marie Seitlová 5.6.2020 10:29

Aničko, paráda, jsou to překrásné fotky. Umíš zachytit úžasnou přírodu i děje v ní. Vzpomněla jsem si na říkanku - Dešťové kapičky dostaly nožičky...… u tebe běhaly po trávě. Díky.

Marie Měchurová 5.6.2020 09:47

Beskydy miluju, manžel je Valach a ještě dnes cítím tu vůni ranní louky, když jsem na ni na pionýrském táboře chodili ráno cvičit …. Hezké fotky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá