Pořád přidáváme do náplně věci dobré, někdy ale i méně dobré. Dort má svoje patra, je to patrový dort. Základna je největší a pak se začíná dort zužovat. Nespěcháme. Přece na svém dortu nebudeme šetřit.
Někdo nám i závidí, jak se nám ten dort daří, a chce nám ho poškodit. Musíme si ho tedy chránit. Je jenom náš.
Dorty jsme založili i svým dětem a díváme se, jak se jim náplň daří. Najednou zjistíme, že jsme už úplně nahoře a že se na náš dort další patro nevejde. Nahoře tedy postavíme svoji figurku, takovou, jaká se dává na dort svatební.
A dort se začíná bortit a figurka se propadá, až spadne úplně na dno. Již nejsme schopni další dort utvořit, ale jsme pyšní, že se nám snad podařil.
Zbytky toho dortu někdo vyhodí, trochu polituje, že tak krásný dort je pryč, ale oni si plní ten dort svůj a je to práce opravdu velmi náročná.
