Páteční volný den 8. 5. 2020 jsme využili k rodinnému výletu na nedalekou Komárku, tedy Komáří vížku. Naposledy jsme tam byli před mnoha lety, to byly děti ještě malé. Tentokrát jsme se domluvili se synem, že bychom si udělali rodinný výlet a tak se také stalo. Na Komáří vížku se lze dostat několika způsoby. Ti zdatní turisté pěšky z Krupky, ostatní sedačkovou lanovkou z Bohosudova, anebo autem až nahoru. Mladí zvolili lanovku a my jsme s pejsky vyjeli pod kopec nedaleko Kaple sv. Wolfganga. Dál jsme šli už pěšky.
Kopec, na kterém stojí hotel a rozhledna, se nazývá Komáří hůrka. Je na něm vybudován hotel s rozhlednou a restaurace s názvem Komáří vížka. Vrchol se nachází 807,4 m n.m. a vede sem z nedalekého Bohosudova sedačková lanovka. Komáří hůrka je významnou dominantou Krušných hor, v minulosti zde byly cínové doly, po kterých zůstala ještě řada štol, lze objevit tzv. pinky, což jsou zavalené doly. Památkově chráněná je Velká pinka o ploše 5000 m čtverečních a 75 m hluboká. Během března se na Komárce konají tradiční závody psích spřežení. Informace o Komáří vížce jsou dostupné na netu.
Jak jsem už napsala, já, Petr a pejsci jsme se vydali od kaple na kopec pěšky. Nebylo to daleko, počasí krásné, jako stvořené pro výlety. Cestou jsme potkávali spoustu lidí, motorek a aut. To je bohužel daň, kterou platíme za současnou situaci. Nahoře jsme se po nějaké době sešli s Ondrou, Jitkou, Aničkou a její kamarádkou Kájou. Prošli jsme se po okolí, které je docela rozlehlé, takže jsme o lidi naštěstí nezakopávali. Strávili jsme spolu krásné odpoledne, vadou na kráse byl zamlžený obzor. Jedna zajímavost, když jsme se nastěhovali na naše sídliště, na Komárku jsme viděli z okna ložnice. Dnes je všechno zarostlé stromy, ale z kopce naše sídliště v Ústí vidět bylo.
Pokud je dostatek sněhu, je zde vybudován lyžařský areál, takže milovníci zimních sportů si tu přijdou na své. Pokud se ocitnete v blízkosti Komáří vížky, stojí za to se tam jet podívat.