A tak to někdy bývá

Takový je život a člověk má aspoň na co vzpomínat.

Hani, některá láska nám holt dá zabrat, ale i ta naplněná má svá úskalí, v této době a v našem věku máme na co vzpomínat, zvláště na to hezké, i když víme, že nic už nejde vrátit zpátky. Přeji Ti hodně krásných vzpomínek, i když asi i ta slza ukápne.

Dano děkuji, to víš, mládí je mládí.

Hani, mezi námi....Moc Ti to slušelo. :-)

Jímavé, také mám z věnečku se svým milým, už není mezi námi , ale nezapomenu.

Jako bych četla svůj příběh. Je jako přes kopírák...….První láska bude vždy první, a ta moje zemřela v lonském roce v březnu. Ale nikdy jsme se manželi nestali, ale v srdci i tak zůstal.

Život je někdy zajímavý, krásný a složitý. Smutný konec. Poslední věta je i má častá věta.

Hani, myslím že každá /každý z nás něco podobného zažil. Děkuji.

Hanko, mám podobnou zkušenost, ještě jednou jsem se chtěla setkat s láskou z tanečních, kterou mi odloudila jiná. Bohužel, moje maminka mi řekla, že potkala matku mé lásky a ta jí sdělila smutnou zprávu, že její syn zemřel na infarkt. Pro mě to byl šok a neudržela jsem ani po letech slzy. Ještě večer jsem do noci vzpomínala, co jsme si užili v tanečních, na randění, jak krásně hrál na trubku. Bohužel, to už neuslyším, tak ať je ti tam nahoře dobře...A jako dovětek, ta, která mi lásku na čas odloudila, taky neměla šťastný osud. I když taky brzy si zase našla dalšího až nakonec zakotvila, ale vcelku brzy se jí zabil manžel na motorce. Tragédie. Jen si někdy říkám, že ta firma Boží mlýny pracuje pomalu, ale jistě, jen někdy až příliš tvrdě!!!

Hanko, asi to tak mělo být...