Tajemství seniorských seznamek. Úspěch slaví ten, kdo má odvahu, nadhled a výdrž

A abych dodala pointu, že to funguje, sama jsem potkala dá se říct životní lásku v místě, kde jsme ani jeden neměli co dělat. Mně zapomněli vyřídit, abych tam nejezdila a on se rozhodl si tam udělat výlet, když měl pár hodin volna. Veselá známost od začátku.

Není nad to, když se dva potkají. Náhodou, nečekaně, po letech, když jeden druhému omylem vezme vozík v marketu, přehlédne ho na přechodu, přijde k němu do kanceláře, do provozu, do obchodu, na zubařské křeslo atd. Je sice možné někoho odpovídajícího potkat, když zadám do seznamky, že hledám a nabízím, ale pořád jde o setkání dvou lidí, kteří mají společné pouze to, že jsou sami. A to je moc málo pro to, aby si porozuměli. Oč zábavnější je, když se srazí na kole, ve dveřích, u poslední lahve vína v regále....Je to bezprostřední a oba hned vidí, s kým mají tu čest. Moji známí se potkali jako účastníci úrazu na ulici, kdy spolu pomohli zraněnému. Jsou spolu už dvacet let....

Článek pravdivý..... I když nejsou všichni takoví, to je pravdou.

Osobně nepříliš "fandím" seznamce. Spíše věřím na osudová setkání.... Člověk, který mi před deseti lety vstoupil do života je můj osudový. Nyní je to jiný vzath, než když mi bylo dvacet..... Máme společné zájmy, hudbu, knihy...... Hodně jsem se od svého přítele za dobu destei let naučila. Náš vztah má "jiskru". On mi dodává odvahu,učí mne znát historii... já jemu "otevírám srdce", svými názory. Vídáme se na tak často, jelikož je ze zahraničí. Tohle ale našemu vztahu vůbec nevadí. Velmi si ho vážím a ctím ho.Teď se pro něj budu učit znovu vařit, abych mu udělala radost. Dělat radost druhému a druhým je dost zásadní v mém životě. Člověk by tu neměl být sám pro sebe, ale hlavně pro druhé. S vřelým pozdravem, Danuše

Na seznamku jsem šla poprvé 3 roky po rozvodu. Teprve po 10 letech jsem poznala, že to nebude do konce života. ? Vzpamatovala jsem se po roce a na radu kamarádky šla znovu na seznamku. Chce to klid, trpělivost, nadhled a hlavně si uvědomit, co opravdu chci a co ne. V létě to bude 2 roky, nic nepředstíráme, na nic si nehrajeme. Růžové brýle už jsem dávno sundala. Jsem spokojená a opravdu šťastná. Je fajn být někdy sama a zase pak spolu. A hlavně - nepřestat věřit.

Paní Jarmilo a vysvětlil vám manžel potom proč si dal na seznamku povolání elektrikář, když byl povoláním psychiatr?

Seznamkám bych se vyhnul. Seznámení by mělo vyplynout ze života.

Je fakt, že můj manžel měl na seznamce povolání elektrikář ačkoliv byl psychiatr. elektrice nevěděl nic. Nic ze sebe nedělal a choval se naprosto přirozeně. On opravdu hledal ženu pro zbytek života. Na první schůzku asi po třech měsících psaní s ním mi přinesl kytici rudých růží, pozval mi na skvělou večeři a odvezl mi taxíkem na nádraží.

Pravdou je, že článek působí jako výstražné znamení, ale je lepší být připraven. Navíc, podobně se vyjadřuje k seznamkám můj syn ve svých 37 letech. Lidé prý se na seznamkách naschvál vylepšují, někdy dokonce uvádí i nepravdivé důležité informace proto, aby se seznámili. To je pak docela zklamání, a toho si už takový člověk užil dost. Nevím, ale kdyby mi někdo zalhal hned napoprvé, je těžké mu uvěřit.

S manželem jsem se seznámila v roce 2014 na placené seznamce. Zaujal mi tím, že měl uveřejněnou fotku s pejskem. Napsala jsem mu a na Vánoce 2018 bohužel zesnul. Prožili jsme moc hezký podzim života. Cestovali jsme, pěstovali kytičky. Já jsem žila část měsíce u něj a on zase u mně. Uměl skvěle vařit a uměl také naslouchat. i když byl vdovec nesrovnával mně se svou ženou. I naše děti se dobře snášeli. Na svatbě mi za svědka byla jeho dcera a manželovi můj syn.Je škoda, že vše trvalo jen krátce.