Foto: autorka

Ranní překvapení aneb Jak si lidé pomáhají přes celou republiku

19. 4. 2020

Je ráno. Právě se chystám ke snídani, když zazvoní mobil. Neznámé číslo. To mě nenechají se ani v klidu nasnídat? Vždyť jsem si sotva umyla oči, nadávám v duchu. Přesto mobil beru. "Tady pošta, mám balík pro Senior klub, ozývá se z druhé strany. A kde jste? "Pod domem," slyším odpověď.

Můj příběh

Autor: Hana Práglová

Hodnocení:

(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Květuše Pinkasová 25.4.2020 22:20

Hani, úplně jak bych to všechno viděla.... Vzpomínám na radost naši i Jarky Dostálkové od Holešova/ spolupacientky z léčebny Paseka/, která nám vlnu donesla mezi nás až do výletního autobusu...

Hana Práglová 25.4.2020 09:21

Moc všem děkuji za vaše komentáře.

Hana Rypáčková 21.4.2020 09:12

To je hezké....

Eva Mužíková 19.4.2020 19:52

Hanko, dovedu si představit pochod Tvých myšlenek.... Krásný počin, kéž by se mezi námi objevovalo takovýchto malých radostí víc a víc..

Martina Růžičková 19.4.2020 19:16

Takové příběhy potěší :-).

Soňa Prachfeldová 19.4.2020 14:27

To je tak pěkné , všichni rádi slyší něco pozitivního. Ovšem vždy je to, když teče voda do bot. Když je vše ok, tak se píše jen o špatném a dobré věci jakoby nebyly.

Marcela Broumová 19.4.2020 13:29

Hanko, to je tak hezký. Nyní je rozdávaná a sdílená radost jedna z nejcennějších chvilek. Díky.

Anna Potůčková 19.4.2020 12:51

Hani moc hezký příběh. To muselo být hodně příjemné přejímání balíku! Já když jsem vyhrála pro kamarádku myčku, tak samou radostí se tehdy málem ocitla s infarktem v nemocnici. Je to asi už 2 roky - psala jsem o tom i zde na Íčku a někteří si to jistě pamatujete. Měla a stále má velmi postiženého syna a velmi ji to usnadnilo život. Posílám Ti pozdrav Hani a všem, kteří z vlny budou plést přeji hodně zdraví!

Danka Rotyková 19.4.2020 12:41

Hanko, jako kdybych četla knihu, která pohladila mou duši. Díky!

Dana Puchalská 19.4.2020 12:26

Hani, to muselo být milé a hezké překvapení.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce