Ilustrační foto :pixabay. com

Marta - vždycky budeš můj syn

11. 4. 2020

Můj příběh

Autor: Vladislava Dejmková

Hodnocení:

(5.3 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Vladislava Dejmková 14.4.2020 06:45

Honzo, za tvoje vyjádření moc děkuji. Většinou to všichni berou jen jako příběh a čekají jak dopadne. Ano, chápu to. Ale moc mě těší mě i tvůj "odborný" pohled. Často si nejsem jistá, zda to má smysl takto o něčem psát. Ale asi má.

Jan Zelenka 13.4.2020 21:19

Nečetl jsem to od začátku, ale je to stylisticky i obsahově moc pěkné.

Dana Puchalská 12.4.2020 10:59

Tak tuhle situaci Martě ani trochu nezávidím. Nemá to jednoduché. Budu jí držet palce.

Zuzana Pivcová 11.4.2020 17:33

Situace zdaleka ne jednoduchá. Osobně si to neumím dost dobře představit. Srdce jistě patří oběma, ale jak to zařídit "organizačně" navenek??

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá