Foto: autorka

Nejoblíbenější zvíře

1. 4. 2020

Můj příběh

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Irena Mertová 1.4.2020 15:50

Krásné fotky z přírody :-)

Zuzana Pivcová 1.4.2020 13:49

Už jsem jednou komentář napsala, ale v tu chvíli mi zmrznul internet. Tak znovu. Myslím, že podle množství snímků živých tvorů, které jsi tu už zveřejnila, většina čtenářů trochu odhadne, které "živočišstvo" máš ráda nejvíc. Já bych řekla čápy a labutě. No, a ona je to třeba i srnka. Krásný výběr.

Dana Puchalská 1.4.2020 13:26

Elen, ty fotit prostě u m í š. Mně se moc v dnešní galerii líbí Sněhule severní. Děkuji.

Hana Nováková 1.4.2020 11:13

Elen, hezký článek a krásné fotky z naší přírody, hned je den o něco veselejší, díky

Jitka Hašková 1.4.2020 10:59

Za mého dětství vyšla kniha Lovy beze zbraní. Ty bys jim mohla konkurovat. Také miluji zvířata, která volně potkám, ale v Praze jich moc není. Díky za krásné vyznání a fotky.

Anna Potůčková 1.4.2020 10:57

Eleno díky za krásný článek a nádherné fotky z naší přírody! V tomto jsi nepřekonatelná!

Eva Mužíková 1.4.2020 10:46

Eleno, Tvé :"Lovy beze zbraní" mne vždy potěší. Když je k nim přidáno o osobní vyznání, hned je den krásnější.

Jindra Hubačová 1.4.2020 10:38

Moc hezký článek, doplněný pěknými fotečkami. Též dávám přednost naší faune před exotikou. Nejraději mám veverky, labutě, čápy a volavky a samozřejmě zpěvne ptáky . .

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá