Můj den v krizi: pečení, vaření a nezbytná procházka s foťákem

Ali super procházka. Když nemůžeme v reálu tak alespoň virtuálně s těmi, kdo vystrčí nos! Já většinou jezdím pouze do Holešova pro potraviny nebo do lékárny či na poštu

Elena to hezky vystihla, můžeme se takto procházet všude. Alenko, jednou ten Říp dám s Tebou, věřím.

Ty Tvoje toulavé boty jsoe nezkrotné. A diky tomu se v obýváku procházím po krásné krajině, kterou jsem jen tak malinko viděla. Zavzpomínala na Říp v Tvém doprovodu. Tak zase někdy..... Díky za foto a článek.

Krásné procházení, jen by to chtělo popisky pro nás z jiných končin...

Víte lidičky, jaké máme štěstí, že se můžeme toulat kus od domova, co kus daleko v jiném kraji? Na nás jsou každá nařízení o zdržování se doma prostě krátká. Jednou jsme na Miladě, jindy okolo Roudnice a nebo u naší firmy Bělé a další cíle se nabízejí. A když je ta procházka krásně zdokumentovaná fotkami a nohy nás z toho neboli, hned je lepší nálada. Tak kdo může ať šlape a ostatní si to vychutnávejme. Tak jako já právě teď.

Mně se Tvá procházka taky líbila, ale odpoledne půjdu přece jen na chvíli ven skutečně.

Aleno, jste nesmírně akční. Obdivuji.

I když je to k nevíře, i virtuální procházka může mít podobné účinky jako ta skutečná. A protože jsem se s tebou hezky prošla a nožky neunavila, jsem osvěžena. Dík!

Alespoň takhle se člověk nabíjí, když to jde. Prima.

Ali, díky za ranní příjemnou chvilku. V Praze je jistě hezky. Jen škoda, že si to lidi nemůžou moc užít.