Foto: autorka

Šuplíček vzpomínek

23. 3. 2020

Můj příběh

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jindra Hubačová 30.3.2020 15:58

Hezké a veselé vzpomínky, jak vypadal Tvůj kabátek po pádu, si dovedu živé představit, maminka měla jistě radost. Dekuji, Elenko.

Lenka Hudečková 27.3.2020 06:41

Elí, krásné vzpomínky sis vybavila :-)

Jitka Hašková 25.3.2020 14:06

Hezké vzpomínky. Mě se vybavují jenom ty smutné, tak to nechci psát.

Soňa Prachfeldová 25.3.2020 08:01

Když se člověk ponoří do vzpomínání, jaké detaily se vybavují.

Eliška Murasová 24.3.2020 18:06

Představila jsem si Tě v tom huberťáku, moc milé vzpomínání...

Zdenka Soukupová 24.3.2020 13:25

Moc hezké vzpomínky. Při čtení se mi taky pár střípků vybavilo. Zkusím si je cvičně napsat.

Mirka Motyková 24.3.2020 12:33

Moc pěkné vzpomínání Elen.

Jan Zelenka 24.3.2020 11:07

Pěkná vzpomínka, taky něco napíši.

Irena Mertová 24.3.2020 08:58

Elen, to jsou hezké vzpomínky, máš jich z raného věku opravdu hodně :-)

Hana Rypáčková 24.3.2020 07:45

Hezké, hned jsem taky vzpomínala...

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá