Sedm úkolů, spousta inspirace aneb Hrátky v karanténě

Ještě k 21:28 - byly mi 2 roky, ne 7 - takovu špatnou pamětí zase netrpím... :-)

Úkol č. 1 - splněno

Ad úkol 7. Dovolím si použít metodu Princezna koloběžka: zveřejnit – nezveřejnit. „Jsou mi asi čtyři roky. Je noc. Sedím na manželské posteli rodičů, každý z nich po mé jedné straně. Snaží se mi obléct barevný rozpínací svetříček. Vyhrožují mi polepšovnou. Zoufale pláču.“ Omlouvám se; podmínka nebyla, že to musí být vzpomínka hezká. A vynořila se.

Včera jsem splnila bod č. 7, ale článek ještě nevyšel. Dnes půjdu na č. 5.

Mám také splněno č. 7.

Paráda, hezký rozjezd. Díky :-)

Splněn bod 5, na Foto dne vloženy kamínky, už několik dní je maluji a moc jsem si takový relax oblíbila.

Bod 1 - můj den v krizi byl hektický a v pohybu, rouška se při rychlé chůzi vesele potila. Ale žádné S s článkem hlásit nemohu. Zítra bych asi měla aspoň utřít prach, ale to vlastně v úkolech není. Tak že bych si pustila tu jógu? Uvidíme :)

S dnes píšu u 1.a 2 bodu.Po mírné snídani jsem bojovala s TV.Potřebovala jsem změnit řeč na češtinu.Podle návodu to nešlo.Vyhrál styl Pokus -Omyl.Přebrala jsem ušité ropušky od seniorek,50 dala pracovnikům domova pro seniory,ušila 10 ropušek,s dětskými motivy poslala vnučkám ke Kladnu,dala kafe,čaj,zavolala dlouholeté kamarádce do Dejvic, nechyběl relax... Príma den...

Bod 7 - splněno. Na článek ani povídku to není, je to krátké - pamatuji se, jak jsem koukala z kočárku, vidím tu boudu, nad sebou modré nebe, veze mě strejda a ukazuje mi, jak větvička smrku píchá - počítám, že mi mohlo být tak 7 let.