Plný špajz zásob. V minulosti běžná věc

Tak dnes, kdy si mohu objednat ovoce nebo zeleninu od Gastrofresh až domů, nevidím potřebu velkých zásob.

Taky jsem od té doby, co odešly děti z domova nic moc nezavařovala, jen to co chtěly, ale teď poslední roky se k tomu opět vracím. Když přijdu do supermarketu a vidím to ovoce a zeleninu, které dozrává někde v kamionu, a je bez chuti, tak si raději koupím něco od zahrádkářů a zavařím, udělám marmeládu, atd. a nebo dám na mražák. Tak tam mám byliny, co jsem vypěstovala sama, rajčata od švagrové, a pak kdo co dá, nebo koupím. A místo cizokrajného ovoce jím naše jablka.

Jedenadevadesátiletá paní? Takže ročník 1921. A za války? Moje matka je o rok mladší. A my, děti jsme nežily za války, ale od roku 1951. Já jsem se narodila, když byly potraviny na příděl, na lístky. Nevím, kdy byl tento systém zrušen, ale celé mé dětství a mládí jsme si pěstovali zeleninu na zahrádce a na zimu ji schovávali do písku, sháněli přes léto ovoce a na zimu zavařovali. Na zimu se objednávaly brambory, cibule, česnek a nakládalo zelí. Moje děti se narodily v roce 1979 a 1987 a v té době jsem i já sháněla zeleninu a ovoce na zimu a různě ukládala, nakládala a zavařovala. Nevím, kdy začaly mrazáky, já jsem měla první ledničku s mrazničkou v roce 1987, před tím, než se narodil 2. syn. Ještě po revoluci, v roce 1994,1995 jsem jezdila na Jižní Moravu k příbuzným pro brambory, cibuli, česnek, mák, kořenovou zeleninu, červenou řepu a jablka. A protože jsem se, zřejmě, narodila jako sysel, pořád v létě nakupuji levnou zeleninu a ovoce, dělám marmelády, kompoty, leča, ajvar, nakládané okurky, kvašené zelí, prostě zavařuji a nakládám všechno, kromě šišek a zeleného salátu.

Mám štěstí, že ze zahrady se snažím také zužitkovat, co nám dá. I nakládám, sušim, zamrazuji ovoce na koláče. Vlastní džemy do bílého jogurtu. Každé jablíčko mi projde rukou .Baví mě to. Takže nějaké zásoby mám pořád a tuhle vlastnost jsem určitě zdědila.

Vůbec jsem si článek o plném špajzu nedala do souvislosti s koronavirem. Co jsme si, jako rodina, během roku nevypěstovali, neuskladnili, nebo maminka nezavařila, to jsme neměli a podle tohoto vzoru jedu celý život. Po svých životních zkušenostech, mě při čtení příspěvku Tomáše Dobrého mrazí. Kam se poděly "zlaté české ručičky?"

No lidičky nevím ale tím že jde a koupí to i ono a nic neudělá svýma rukama tyhle ruce hlavy strácí onen um který člověk potřebuje aby nejen přežil ale aby se i rozvíjel jak duchovně tak manuálně .... sami si přiznejte co by jste dnes dokázali udělat, vypěstovat a podobně .... a zjistíte jak jsme proti předchozím generacím nejen líní ale i leví a to je zkáza

Bývaly doby, kdy jsme měli v panelákové spíži také zavařeniny, naložené zelí, brambory, cibuli, česnek a jablka. Dnes jsou příliš teplé zimy, nic v nich dlouho nevydrží. Protože dávám přednost čerstvému ovoci a zelenině, nic nenakládám a nezavařuji. Kdo má přežít, přežije. Kdo ne, tomu ani plné skladiště nebude nic platné. Rodičům s dětmi držím pěsti. O ně tu dnes běží. My se navíc dovedeme uskrovnit, což mladí moc neumí.

Zkušeností našich předků je třeba si vážit, protože jsou prověřená mnoha lety, současné nákupní šílenství v supermarketech nemá nic společného s moudrostí, spíš s velkou dávkou sobeckosti. Jen abych já měl dostatek a po ostatních mi nic není.

V dětství jsme mívali ve sklepě brambory,asi tak dva pytle a jablka od příbuzných.Vejce se nakládaly do vodního skla,ty 5-litrovky jsme mívali na půdičce vytvořené nad předsíní.Neměli jsme žádný špajz ani ledničku! Každý rok jsme chodili na houby,borůvky,brusinky,tak jsme měli dost sklenic uloženo. Jiného moc ne,bylo by se to zkazilo bez ledničky,nebo jsme neměli tolik peněz,aby se nadělaly větší zásoby. A taky jsme byly 4 žravé děti a muselo se chodit denně nakupovat,bochník chleba,celé máslo,3 lahve mléka-později třeba i 4 pytlíky...Masa moc nebylo,ani salámů.Bývalo hodně ryb - filé bylo velice levné,také plechovky velké s kyselými rybami.... Dnes máme ve sklepě dost uloženo,nemáme obchod zrovna blízko. Ale bez křečkování,jen tolik,co vydrží cca měsíc.

Co se v mládí naučíš, v stáří jako když najdeš. Co si neodpracuji, musím zaplatit a bez práce nejsou koláče. A když se zima zeptá, máme ve špajzu ve skle okurky, čalamády, rajčatové protlaky, kečupy, marmelády, povidla, kompoty a v mrazáku leča, plněné papriky a různé a jiné. Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí, žádné práce se nebojí :-)