Díval se

I to se v životě stává. Moc hezké veršování.

Chci jen poznamenat, že jsme s Věrkou velmi dobří přátelé. Máme řadu společných zájmů, včetně literatury. Spolupráce s ní je pro mne vítaným oživením v mé literární činnosti. Musím se ale přiznat, že od doby, kdy se známe, si musím dávat daleko větší pozor na pravopis, ale stejně to místy neuhlídám. Takhle to dopadá, když se člověk seznámí s odborníkem. Na stará kolena jsem nucený se učit česky. Díky za to, Věrko.

Věrko, tak jsem to špatně chápala v souvislosti s panem JZ a jeho fotografií i odchodem jeho ženy. Omlouvám se.

Uf, Věrko, to to smutně dopadlo :-( Ale báseň je moc hezká

Věrko. Přiznám se, že jsem se domnívala, že je tato nádherná básnička z Tvého života. Snad mne na tuto myšlenku přivedla fotografie. Jen ta poslední věta mi do mého názoru nějak nezapadla. Opravdu umíš, Bertice.

Je to nádhera, co říci víc?

Věrko. Přiznám se i bez mučení, že jsem Tvojí novou báseň četla už včera na profilu. Jsi fakt básnířka, jak už přede mnou napsala Zuzana.

Moc vám děkuji. :-) Básnička nemá s mým životem nic společného. Napadla mě nedávno při čekání na autobus. Elenko, na konci je pointa. On od ní odešel. Na začátku se díval, jak ona přichází, na konci se ona dívala, jak on odchází. Fotografii podle mých představ mi našel Jenda poté, co jsem si postěžovala, že na pixabay jsou samí barevní svalovci.

Věrko, citlivě napsané. Jen ten poslední verš mi trošku neštymuje. Pokud je to báseň adresná, tak neměl by být v mužském rodu? ON se díval, ONA odcházela. Anebo jsem to jen špatně pochopila?!

Věrko, tuto tvou báseň pochopitelně znám, ale čtu si ji už po několikáté a pokaždé mne dojímá. Jsi básník!!