Březen - měsíc knihy

Četba knih je pro mě natolik intimní záležitostí, že by mě ani nenapadlo věnovat se jí v dopravním prostředku nebo v čekárně u lékaře. Tam si většinou louskám nějaké časopisy. Knihy miluji a milování na veřejnosti mi připadá poněkud nepatřičné. :-)

Něžnou ruku nemám, do dvou normálních se mi vejde i tlustá kniha. V MHD nečtu, ale pozoruji okolí nebo vymýšlím nápady na vlastní texty.

Jednoznačně klasické papírové.

Asi tady budu spíš výjimka, ale preferuji knihy elektronické. Z důvodů uvedených v článku. Na ty klasické jsem nezanevřela, klidně to střídám. A využívám výhody obou druhů.

Vyměnit papír za elektroniku se opravdu nechystám. Kniha sice zabere místo, ale je hmatatelná.

Příspěvek nabízí zajímavou alternativu pro milovníky četby, jimiž Češi bezpochyby jsou. Patřím do skupiny čtenářů hledajících v seniorském věku pro ně nejvhodnější současnou nabídku a zvolila jsem kromě nových knih také skvělou alternativu, audioknihy. Při jejich poslechu mohu vykonávat jakoukoli činnost i tu kterou nemám v oblibě a po poslechu několika kapitol je dílo hotovo a navíc příjemně. Často vídám lázeňské hosty sedící na lavičkách v lázeňském resortu s čtečkami v rukou.

Určitě na knihu in nátura nezanevru, ale uvažuji i o elektronické.

Mám ráda knih klasické - papírové. Doma mám spoustu ještě nepřečtených knih, a nedokáži žádnou knihu někam dát - ani tu co je přečtená

Žádná čtečka nenahradí to, když čtenář otevře knihu, listuje v ní a taky si k nové knize přivoní.

Jako bývalá knihovnice se přimlouvám za papírové knihy, čtečka je pro mne rušivá rámečkem přístroje kolem textu (asi stejně mi vadí brýle se širokými straničkami). Ale v poslední době knihy kupuji jen vyjímečně, protože se prakticky nikdy k přečtené knize nevracím, takže by mi doma jen zabírala místo a taky odčerpávala finance. V každé knihovně je velký výběr knih různých žánrů, funguje služba meziknihovních výpůjček a také tzv. cirkulační soubory, které po půl roce putují po knihovnách (tak to aspoň funguje v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně a v knihovnách spadajících do její působnosti). V hromadné dopravě nečtu, takže třeba do čekárny u lékaře si beru časopis nebo nějakou miniknížku povídek.