Ilustrační foto: pixabay.com

Zabarikádoval jsem se doma, koronavirus nemá šanci

28. 2. 2020

koronavirus Můj příběh

Autor: Antonín Vácha

Hodnocení:

(4.7 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Potůčková 28.2.2020 14:32

A nezapomente také na toaletní papír

Mirek Hahn 28.2.2020 13:20

Nevím jestli jsou to dostatečná opatření... Neprodával Elon Musk lístky na cestu na Mars? To bych viděl jako adekvátní :-)

Jarmila Komberec Jakubcová 28.2.2020 13:00

Má to hodně trhlin. Já myslím, že zatím postačí dodržovat hygienická opatření která známe z mateřské školky - mýt si ruce, případně potřít antiseptickým příprvkem, mýt zeleninu a ovoce a tak bych mohla pokračovat až po čištění zubů. Co na to pane Vácha? A hlavně se nestresovat. Pak možná že přežijete i tu stovku.

Eliška Murasová 28.2.2020 12:59

Ještě to raději zkontrolujte, zda jste na nic nezapomněl. V tom šíleném stresu se to stát může ...

Jitka Mošovská 28.2.2020 12:20

Pobavila jsem se a zjistila, co mám ještě dohánět.

Jana Kollinová 28.2.2020 11:56

Chtěla jsem zdůraznit, aby rodiče neblbli své děti.

Jana Kollinová 28.2.2020 11:55

Děkuji za seznam toho, co musím jít zítra ještě koupit. :-) Nechci situaci s koronavirem ani zlehčovat ani zveličovat, ale jsem vyděšena tím, že panika ovládla i děti. Nevymýšlím si. Včera večer za mnou přispěchala z protější strany chodníku dvanáctiletá školačka, venčící také pejska a evidentně vystresovaná. Překotně vyprávěla, že tatínek za respirátory včetně filtrů utratil 7 tis. Kč. Následoval výčet zakoupených trvanlivých potravin včetně dětských výživ pro batole (rodina je čtyřčlenná) Nakoupeno mají již minimálně na dva měsíce. Měla dokonalý přehled o počtu a lokalitách nakažených. Jakékoliv uklidňování a vysvětlování z mé strany se míjelo účinkem. Když blbnou rodiče tak ať neblbnou děti. :-(

Naděžda Špásová 28.2.2020 11:07

Pokud to chápu jako ironii, tak je to dobrý, pokud je to fakt, tak si hledejte místo ve cvokhausu. Radši to budu brát jako ironii.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá