Dej sem ten šnuptychl
Foto: autorka

Dej sem ten šnuptychl

28. 2. 2020

Občas se z mého podvědomí, či kde to mám uložené, vynoří slova, která už dávno nepoužívám a kolikrát ani nevím, kde jsem k nim přišla, co přesně znamenají a z čeho vznikla. Obvykle v napjatých situacích. Jako když mám například na starosti vnoučky. Všichni řvou a hrají na schovku po bytě.

Většinou jeden z nich má určitě u nosu nudli, kterou si v zápalu hry nechce nechat utřít (obvykle ten nejmenší samozřejmě, ale někdy i ti větší). A tak když několikrát zvýšeným hlasem žádám, aby si vyndal/a kapesník a provedl/a požadovaný úkon a stále se nic neděje, jen kolem mne poněkolikáté probíhá smečka rozjívenců, rupnou mi nervy a zařvu : HERGOT, SAKRA, VYNDEJ SI UŽ KONEČNĚ TEN ŠNUPTYCHL A UTŘI SI TU NUDLI ! Šnuptychl zásadně platí pro hadrový kapesník, na ten papírový mi to nějak „neštymuje“.

Šnuptychl mám určitě z našich milých severních Čech. Pak ještě taky erteple, ale to se, myslím, používalo i obecně v Čechách a pochází to prý z německého „erdepfl“. Erteple zásadně vařila místo brambor moje babička ze středních Čech.

Ale co jsem se dozvěděla teprve nedávno (člověk se učí zkrátka celý život, ať chce nebo ne), že šnuptychl a erteple  pocházejí prý z egerlandštiny.

„Egerlandština je dnes v Česku téměř neznámý pojem, o kterém ví jen pár odborníků. Kdysi v egerlandštině vycházely i knihy. Existenci jistého dialektu němčiny v kraji kolem Ohře zmiňoval prý už kolem roku 1300 Hugo von Trimberg, německý učitel zabývající se didaktikou.

Eger  znamená  česky  Ohře, ale také Cheb.  Egerlandštinou se  mluvilo  v rozsáhlé oblasti Čech přibližně od Aše na západním okraji až po Doupovské hory na východě, ohraničené Kadaní a Kláštercem nad Ohří a dnes už je to zaniklý jazyk.“

Dále mi občas naskakují také fusekle, fáč a šponovat. Tahle slova zase prý znají dobře ve Slezsku a já je mám pro změnu od dědy. Takže ač ryzí Češi, používáme cizí slova z různých „hantýrek“ a já je teď vlastně zachovávám a předávám další generaci…

Ale moc šancí tomu nedávám (že se uchovají). Dialekty prý totiž pozvolna zanikají. Mladí si dnes vytvářejí svou vlastní řeč , pravopis i písmo. Je to tzv. „teenagerovská hantýrka“. Používají anglické, ale i české zkratky slov či celých slovních spojení. Na mne to působí tak, že počítače a telefony kazí dětem češtinu, a pokud k tomu ještě nečtou...dnes platí, že kdo nemluví anglicky, jako by ani snad neexistoval. A co se týká té vlastně „počítačové a telefonní SMS hantýrky“ - je možná jen otázkou času, kdy bude starší generace potřebovat pro porozumění s tou nastupující překladový slovník, aby se s ní vůbec domluvila.  :-))

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Hošková
My zas byli Češi jak "poleno", německy se u nás teda nikdy nemluvilo, ani babička to neuměla, jen děda. Maminka pořád vzpomínala, jak musela jako šestiletá nastoupit do německé školy a protože neuměla slovo německy, tak se tam hned počůrala...to bylo její velké trauma z dětství :-))
Zuzana Pivcová
To se mi líbí, protože jako někdejší učitelce němčiny mi ta slova znějí srozumitelně, i když už jsou počeštělá. :-D A co se týče novodobé slovní zásoby mladých, tak už jsem v knihkupectví viděla vydanou knihu, prostě slovník. Váhám, zda si ho koupit, za 3 stovky zase ta slovíčka tak moc nepotřebuji, to si koupím raději nějakou lepší knížku.
Naděžda Špásová
Všechna slangová slova samozřejmě pouižívám, přidám ještě hajzlpapír, fusekle, vlastně všechna slova uvedena v příspěvcích. Ale že je ten náš jazyk košatý, co .
Hana Rypáčková
Janě jsem rozumněla . Ano poněmčeně babička žižkovská mluvila. Lajntuch a šňuptychl používám a píglovat atd...Moc milé...
Jana Hošková
No nádhera, Miluško ! Hned mi to taky naskočilo !!! - Nejdřív jsem se žinýrovala v cimře lehnout si na ten faulenc, ale pak jsem ho zhauzírovala a začala jsem se tumnovat: pořádně jsem ho vypíglovala a vypucovala, zaflikovala několika záplatami. Bohužel nešel samozřejmě vymandlovat. Po práci jsem se nafutrovala a pořádně si na něm odfrkla ! :-)) ALe nevím, co je rodle, ajmr, hasutura...
Růžena Kuželková
Po přečtení článku mě "vystalo" na mysli "šnuptychl"jak dlouho jsem to slovo neslyšela - to používal můj otec - díky za připomenutí a vzpomínku.
Dana Puchalská
Blajštyft - tužka, tyštuch - ubrus, veškosn - kredenc.
Irena Mertová
Dano, mám stejný dotaz jako Jana a Libuška :-)
Libuše Křapová
A ještě i ten blajštyf prosím Danku přeložit :-) Ten veškosn, není to kredenc?
Jana Hošková
Neznám tyštuch a veškosn ! Ostatní ano. Co je to ???

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?