Starším lidem vadí nová slova v češtině, podle jazykovědců je to přirozený vývoj
Ilustrační foto: ingimage.com

Starším lidem vadí nová slova v češtině, podle jazykovědců je to přirozený vývoj

28. 2. 2020

Mluvte česky. Co je to za odporné slovo? Nesnáším anglická slova v češtině. Nové výrazy jsou hloupé, směšné. Tyto názory často zní, když přijde řeč na cizí vlivy pronikající do českého jazyka. Zatímco mladí je s nadšením přebírají a vytvářejí nová slova, starší generaci se to zpravidla nelíbí.

Třiašedesátiletá Magda se nedávno téměř pohádala se svým šéfem. „Neustále používá anglické výrazy. Místo slova porada říká zásadně briefing. Když jsem se zmínila, že jsem nachlazená, řekl, ať si vezmu sick day. Já fakt nevěděla, co to je. Pak mi řekl, že jsem typ, který všechno hejtuje. Nepřipadám si nějak zaostale, ale prostě mně vadí, když lidé nemluví česky. Jsme česká firma, spousta našich zákazníků jsou starší lidé a já vím, že jim takové pronikání anglických, navíc různě zprzněných výrazů připadá směšné,“ vypráví.

Jenže když to svému vedoucímu naznačila, řekl jí, že mladá a střední generace se nad ničím takovým nepozastavuje. Což Magdu rozlítilo ještě více. „Dal mi tím najevo, že jsem stará, že by místo mě měl na mém místě někoho s kým se může předhánět v používání těch trapných výrazů,“ míní.

Podobný přístup je mezi staršími lidmi poměrně častý. Ne všichni jsou totiž příznivci změn v češtině. Jenže těch tam v posledních letech probíhá více, než kdy dříve. Internet, sociální sítě i to, že lidé více cestují, přináší skutečnost, že čím dál více používají zahraniční slova, která jsou mnohdy pozoruhodně upravená a nakonec, světe div se, se dostanou do škatulky zlidovělá.

Když se nedávno objevily články popisující nový výraz pro vrstvu aktivně žijících lidí ve věku kolem šedesátky, kterým se začalo říkat yold – tedy spojení pro slova young a old, mnohé lidi to přímo rozzlobilo. V diskusi na webu i60 se čtenáři pustili do velké kritiky tohoto výrazu, mnozí ho brali jako snahu zaškatulkovat seniory do určitých kategorií, což zpravidla oprávněně  nesnášejí. Jen málo lidí tuto informaci o novém slově vzalo s nadhledem, s ironií, jako legraci. Právě starší generace totiž, na rozdíl od té mladší, je velmi citlivá na takzvané prznění českého jazyka. Problém je v tom, že mnozí lidé jsou v tomto směru přísnější, než samotní jazykovědci, o kterých si myslí, že by na takzvanou čistotu jazyka měli dbát.

„V poslední době přejímáme hodně slov z angličtiny. Jenže dříve čeština přejímala slova z řečtiny, latiny, němčiny, francouzštiny. Mnohá slova, která starší lidé běžně používají, jsou původně také převzatá. Jenže na to zapomněli, neuvědomují si to,“ uvedla jazykovědkyně Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český.

Jazykovědci tvrdí, že pronikání nových výrazů do jazyků je přirozené a vlastně i správné, protože jde o důkaz, že jazyk není takzvaně mrtvý, že se vyvíjí, že s ním lidé pracují.

A tak mnozí lidé, kteří se pohoršují nad tím, že někdo místo slova porada použije slovo briefing, běžně používají slova jako koktejl, víkend, svetr. Jenže to také nejsou slova původní česká, ale pocházejí z angličtiny. „Mluvit česky tak, aby se člověk vyhnul výrazům, které nemají původ v jiném jazyku, je prakticky nemožné,“ uvedla jazykovědkyně.

Stejně jako její kolegové z Ústavu pro jazyk český Akademie věd zpravidla odpovídá na dotazy týkající se takzvané čistoty jazyka tak, že zahraniční výrazy jej obohacují, byť některým lidem, skupinám lidí či celým generacím mohou připadat směšná, nepřijatelná. A nikdo nedovede předvídat, který výraz se uchytí a budou ho časem používat třeba i rodiče dětí, které s ním přišly, nebo naopak zapadne a za pár let si ani nikdo nevzpomene, že ho vyslovil.

Fakt je, že nejdivočejší věci se v češtině odehrávaly po roce 1989, zejména v souvislosti s rozvojem informačních technologií, reklamy a marketingu. Pro mnohé lidi, kteří v těchto oborech pracují, se stalo otázkou prestiže používat anglické výrazy, protože si tak dodávali pocit, že jsou takzvaně světoví. Ovšem pozor, pro mnohé jevy, předměty či situace by se český výraz hledal obtížně, a tak použití toho anglického byla vlastně nejjednodušší cesta.

A tak se stalo běžné používat výrazy jako je workshop, zabookovat, catering nebo boom. Používají je nyní často i lidé, kteří si myslí, že proti anglicismům v češtině bojují, protože se ta slova stala tak běžná, že si už ani neuvědomují, že do češtiny nepatří.

Jsou však lidé, kteří by je nevypustili z úst ani na mučidlech. Prostě jim vadí, baví je hledat a používat výrazy zásadně české. Dobré si je však položit otázku, nakolik jde o pózu nebo nevědomost nebo lpění na něčem, co je tak trochu zbytečné. Kritizovat vnučku, že používá slova look, brand nebo trip, zpravidla nejen že k ničemu nepovede, ale způsobí to, že vnučka přestane mít chuť s babičkou rozprávět. Mnohdy je pro život lepší si říct: Ty jo, to je zase nějaké nové slovo, zní tedy pořádně pitomě, tak si počkám, zda se uchytí nebo zapadne do propadliště dějin.

A také neuškodí  mít na paměti slova Martina Proška, ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd: „Nehodnotíme slova jako žádoucí nebo nežádoucí. Jestli se ukážou být pro lidi výhodná, tak je začnou používat. Někdy je budou používat dlouho, jindy krátce. Ale bude to bez ohledu na to, jestli se to lingvistům nebo komukoli jinému líbí nebo ne.“

Český jazyk
Hodnocení:
(4.9 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Antonín Značil
Chápu, že se používají a do češtiny přidávají slova z cizích jazyků, která slouží pro popis věcí a činností, pro které nemáme v češtině žádné odpovídající výrazy (hlavně se jedná o nová slova technického rázu). Rozhodně ale nesouhlasím s používáním cizích slov na místech, kde se dají použít (a léta se používají) česká slova, která danou věc plně vystihují. Například zmíněné slovo briefing - proč nepoužívat české slovo porada, když plně vystihuje daný význam (použití slova briefing opravdu naznačuje, že ten, kdo ho používá, chce vypadat světově, ale nechápe, že se vlastně v očích ostatních shazuje). Nebo v poslední době v politice často používané slovo dehonestovat - to je přece hnusný patvar!! A pokud chce někdo vidět, jak trapně vypadá nadměrné a nevhodné používání cizích slov v naší krásné češtině, ať se podívá na film Cesta z města, kde Tomáš Hanák předvádí, jak se dá náš jazyk prznit. Tehdy jsem to bral jen jako nadsázku a legraci, ke které se nikdo přece nemůže snížit, ale jak se ukazuje, některým lidem to v dnešní době připadá naprosto normální způsob osobního projevu.
Jan Zelenka
Většina anglikanismů v našem jazyce je zcela zbytečná. Je to jen módní záležitost, pokud se onen výraz dá vyjádřit česky. V našem jazyce je mnoho slov, převzatých zejména z němčiny. Je to dáno historickým vývojem. A v češtině dávno zdomácněla. Proti tomu pochopitelně protestovat nebudeme. Zkrátka, my starší již nejsme -in-, ale -out-. To, co třeba předvádí naše městská knihovna, je ale skutečně na samé hraně. její program se hemží anglikanismy, na př. slova jako fundraising, workshop, a mnoho dalších, jsou zcela běžná. Vedení knihovny je poměrně mladé. Anglikanismy jsou možná také výrazem naší současné identifikace k Západu. S tím se budeme muset asi smířit. Souvisí to i s vývojem celé společnosti, o kterém se v žádném případě nedá říci, že je pozitivní. Vývojové, historické cykly se jen opakují, rozdíl je pouze v kvalitě. Je pro to jeden výraz - dekadence. Ten ovšem také není český, ale z latiny. Když ale napíši - úpadek, tak to skutečnost plně nevystihne.
Antonín Nebuželský
Ještě jednou se vracím. Možná by stálo za to, říct si kdo je ten starý, starší, nebo důchodce třeba. Včera jsem, jako staromilec, sledoval, na ct3, Televarieté. Tam pan Dvořák četl dopisy od starých lidí - důchodců. A všiml jsem si, že to byli lidé 62,65let.tím chci říct, že se nám to stáří minimálně o deset let posunulo nahoru:-) A jen na konec, jak někdo může dát politické straně název, "piráti".
František Polášek
Tak si sami vyrobíme seznam cizích slov a jejich český význam, jak se cizí slov čtou, výslovnost atd., nebo to už někde je? Dík za info. Ať se domluvíme aspoň zde.
Věra Halátová
Nedávno mi volala známá paní, 76 roků. Rozčilovala se nad slovem "kouč". Tak ono jim nestačí trenér?, říkala. Ani kouč ani trenér nejsou české výrazy. Ta stará paní používá v řeči: seděla jsem u kompu. To má od své téměř padesátileté dcery. Začněme např. obličejem. Nos není české slovo. Sedím na židli, také to není český výraz. Na sobě mám svetr. Je puštěná televize, svítí elektrické světlo. Ráno jsem jela autobusem, pak autem. Do tiskárny jsem koupila nový toner a do další novou kartridž. Kostým, bunda, boty. Kostým má fazónu, lila barvu. V bance máme konto. Je potřeba si uvědomit tu spoustu slov, která jsou přejata z latiny, z němčiny, z francouzštiny. A v posledních třiceti letech přejímá čeština výrazy z angličtiny. Především v oblasti techniky a výpočetní techniky. Nemůže mne absolutně rozhodit, když mi můj syn řekne: mami, ty jsi oldskúlová. Nedávno se na internetu nějaká žena rozčilovala nad anglickým výrazem, myslím, že to byl cheesecake. Ale v tom textu napsala, že "čeština je lybozvučná" a pak ještě tam měla slovo "jestly". Komu vadí anglické výrazy a nerozumí jim, ať je nepoužívá. A když je někdo jazykový purista, ať píše správně česky, používá správně interpunkci a správně řadí slova. Poznamenám, že když půjdu do obchodu a budu chtít místo kartridže náboj, že na mne budou hledět jak mravenec na vysavač.
Marcela Pivcová
Snad mnohé z těch přejatých a zkomolených výrazů postupně zaniknou, snad je nenahradí jiné, ještě nesrozumitelnější. Víc bych si ale přála, aby v našem mateřském jazyce mizely české zkomoleniny a aby ubyla většina soudobých "zkratek" normálních slov.
Libor Farský
Vyjádřím se článkem, toto téma mne již dlouho sžírá.
Zuzana Pivcová
Mně připadá, že někteří tím, že do své mluvy dávají hodně cizích slov, poněkud machrují se svou vzdělaností. Tím teď nemám na mysli mladé a jejich slova z angličtiny, spíš starší a různá slova odborná, hodně původem z latiny.
Václav Kanta
S používáním přehnaného množství cizích slov jsem se nesmířil jako jazykovědci z ústavů. Cizí slova při dorozumívání zhoršují úroveň vzájemného pochopení toho o čem se mluví/píše. Mnoha lidem je to však jedno a vypadá to, že i jazykovědcům; viz dle článku jazykovědkyně říká, že " zahraniční výrazy jej (český jazyk) obohacují" (zvláště ti, se neumí anglicky jsou "obohaceni").
Hana Polednová
Tak zase úplně moc nevadí, spíš mi vadí ta nepěkná čeština s pravopisnými chybami. Zde se už také v příspěvcích píše.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%