Pocta rodnému Kolínu I.

5. 3. 2020

Hodnocení:

(5.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 7.3.2020 12:32

Kolín je pro mě velká neznámá. Jen jednou jsme přes něj projížděli. Jinak se mi vybaví jen v souvislosti s pochody pana Kmocha, medvědy, co se potkali u Kolína a kalendáři vytištěnými ve zdejší tiskárně. Napadlo mě, že "naše" města mají i lecos společného - hlavně Labe, ale také to, že i od nás lze zahlédnout Bezděz, jen z jiné strany.

Vladislava Dejmková 7.3.2020 06:20

Musím se přiznat, že jsem nikdy v Kolíně nebyla. Třeba to ještě někdy stihnu napravit. Mám intuitivně ráda města, kde protéká nějaká řeka. Jelikož žiju v Hradci Králové, mám tu k dispozici kromě Orlice i Labe. Znám ho dobře i z Parubic, kde jsem žila a teď podle fotek i z Kolína.

Jitka Hašková 6.3.2020 15:59

Díky za ppřiblížení Kolína, je to moc hezké město.

Soňa Prachfeldová 6.3.2020 08:03

Moc hezké Hanko, je to vděčné téma, psát o místech, ke kterým máme niterný vztah. Jsme s tím spjati celý život.

Věra Ježková 6.3.2020 07:54

Téma „Město mého srdce“ se mi moc líbí. Psala jsem o Příbrami – nikoli v rámci soutěže, v její době jsem ještě nebyla na íčku.

Jan Zelenka 5.3.2020 21:52

Pěkný článek i fotky. jsem zvědav na další díly. Řadu let jsem do Kolína jezdil za obchodem, takže ho trochu znám. Chvíli trvalo, než jsem si zvykl na jednosměrky, ale vždy jsem skončil v cukrárně poblíž náměstí, kousek od Dómu. Pěkné město.

Alena Vávrová 5.3.2020 21:19

Milá Hano, tvoje psaní se mi vždycky líbí a toto o rodném Kolíně, jakbysmet. Už jsem se u tvých článků v komentářích několikrát zmínila, že mám Kolín ráda a proč, i když ho až zas tolik, jak bych chtěla, neznám. Kontinuita poznávání byla bohužel přerušena.

Hana Nováková 5.3.2020 17:27

Zuzko, nejsem tu dlouho, budu na íčku dva roky. Nápad vložit některé příspěvky o rodných městech vítám, jen zda se to podaří. Určitě každý či každá máme vztah ke svému rodišti a navíc, do některých měst se už nikdy nepodíváme. Děkuji za reakci.

Zuzana Pivcová 5.3.2020 16:44

Kolínem jsme pouze jednou projížděli na motorce a stavěli se tam v cukrárně, takže ho neznám vůbec. Mimochodem, Hanko, o "svých" městech jsme tu kdysi už psali, dokonce tu byla na to téma soutěž s názvem "Město mého srdce". Ale to už je pár let a samozřejmě tu ještě řada lidí nebyla. Možná by se daly některé zajímavé příspěvky zveřejnit znovu.

Naděžda Špásová 5.3.2020 15:29

V Kolíně jsem snad nikdy nebyla, vypadá moc hezky, třeba se nám někdy podaří se tam podívat. Hezké fotky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá