Foto: autorka

Ze života knih a knížek

16. 2. 2020

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 16.2.2020 14:49

Díky, určitě se tam s kamarádem podíváme. Můj praděda byl knihař a děda se tím vyučil, ale zdrhl na mašinfíru... Proto asi knihy miluji...

Irena Mertová 16.2.2020 13:36

Moc zajímavé, díky. Některé z nástojů (lisy..) jsme v Brně měli doma, děda i prastrýc uměli vázat knihy, a jak hezky. Kostěnou motlitební knížku mám taky :-) - ač bezvěrec.

Dana Puchalská 16.2.2020 13:27

Velmi zajímavý článek. Mám doma ještě pár krásných knih po mém otci typografovi. Je radost se podívat na krásně udělanou knihu.

Anna Potůčková 16.2.2020 11:06

Pamatuji si motlitební knížky co měly naše babičky. Vůbec nevím kde skončily, byly krásně zdobené, různě velké. Byla jsem ještě dítě, tak byly jiné zájmy.

Libuše Křapová 16.2.2020 10:39

Věrko, dík za článek :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková