Náš mazlíček aneb Jak jsme si žili "na psí knížku"

Libore, tak další boxer do party. Musím napsat, že naši pejskové také, až na výjimky byli typy vítacími, jeden z nich , Aránek za mnou přiběhl až do obchodu, prodavačky z toho byly hin, když za dveřmi nakukoval dovnitř, jestli jsem tam. Prostě těch historek bylo hodně, nelze je všechny tady prezentovat, děkuji za hezky napsaný příběh vašeho Dingouška.

Můj Rexík je také menšího vzrůstu, ale ten panáčkuje přesně jako ten zajíc. Asi to od nich odkoukal.

Liborku, krásné vzpomínky,pěkně sestavené do poutavého článku. je pro mě ctí, že je v článku moje fotka, alespoň zase chvíli žije.

Libore moc hezky napsané a jsou to krásné vzpomínky! Mám ráda zvířata všeobecně všechny, ale psy nejraději. Možná proto, že se vlezou do každého lidského příbytku. Se slonem by to tak jednoduché nebylo a i ty mám ráda.

Liborku, hezké vzpomínání.

Libore,.... Děkuji. Tvoje vzpomínky na pejsky i na kocoura jsou skutečně krásné. :-) :-)

Liborku, opravdu hezké vzpomínky, pejsci i kočky jsou moje velká láska. (ʘᴗʘ✿)

Liborku, boxeři jsou opravdu psi "vítací" :-) Ti tehdejší naši by zlodějům dali pusu na tvář a šli by ukázat, kde schováváme peníze a vkladní knížky :-) Máš moc hezké vzpomínky :-)