Náš mazlíček Lumpík

Jak to tak vypadá, úkol zněl jasně :). Já bych asi myšku odnesla někam na pole. Já vím, že jsou přemnožené a škodí.. no..

Omlouvám se všem, kterým jsem svým článkem způsobila svírání žaludku či jiné nepříjemné pocity a děkuji těm, kteří mě docela pochopili a příp. mě podpořili. Nejsem žádný vrah ani tyran. Nedokážu zabít vůbec nic, ani žádnou drůbež, kterou dlouhé roky chovám, vždy musím poprosit ochotnou sousedku. Ale situace s myškou byla tak překvapivá. Zvláštní bylo chování myšky, zvláštní bylo chování kocourka a zvláštní bylo i chování moje, nebyl čas na velké přemýšlení. Věřte, že ten ťuk byl proveden se zaťatými zuby a s téměř zavřenýma očima a byl jen jeden a docela slabý, ale stačil. Samotnou mě to překvapilo. Útěchou mi bylo, že myška měla v podstatě krásnou smrt. Byla do samého konce naprosto v pohodě, žádný stres – ani z kočky ani ze mne - a měla výbornou poslední večeři. Rozhodně nikterak netrpěla, jako jiné myšky, které uštvané kočkou jsou za živa požírané nebo když samy požerou jedovatou návnadu a pak v bolestech umírají atd. No a vo tom to je. Ale pronásleduje mě myšlenka, jestlipak si nááááhodou ten náš Lumpík ty myšky záměrně nevykrmuje, aby mu pak lépe chutnaly. Asi tak, jak si ježibaba vykrmovala Jeníčka a Mařenku.

Myš je prostě škodná, kdo ji někdy zažil doma ví o čem mluvím. Je docela umění se tiše přiblížit a trefit. Myslíte že pastičky jsou lepší ? Je to o pohotovosti a hbitosti pisatelky. Vyčistila si sklep, alespoň na chvilku

Úsměvná bajka , bohužel s drastickým koncem zásahem člověka.

Věrko, myslím si, že případný video záznam by byl o tom, jak si myška hoduje a kocour na ni dohlíží.

Milá Aničko, usmívám se při čtení vašeho příběhu. Myslím, že ani vy sama jste nečekala, že se vám tu myšku povede "ťuknout". Ale myš venku je úplně jiná než myš v komoře a nebo ve sklepě. I jedna myš dovede udělat pěknou spoušť. A vzhledem k tomu, dámy, že je jich víc než dost, já se nad tím činem až tak nepohoršuji. Kladívko v tomto případě plně nahradilo pastičku. Já bych sice tolik odvahy neměla a na myš bych s kladívkem nešla, já bych s jekotem vyklidila pole teda sklep. Aničko, pište dál, máte hezký styl.

Mám to stejně jako Věra... že kočka chytá myši i ptáky, je normální. Že člověk nechce mít myši v obydlí, je normální. Ale taky mě zmrazil ten závěr - napřed se píše o myšce tak roztomile - a pak "tuk"... trochu se mi svírá žaludek.

Máme kočky, trápí mě to když uloví myšku , nebo ptáčka, je to tak v přírodě nastavené, ale nemohu se na to koukat a už vůbec ublížit ani myšce.

Nejdřív jsem nechtěla vůbec reagovat, protože mě znechutil závěr příběhu. Ale když vidím, že nejsem sama, připojuji se ke kolegyním, které to vnímají stejně, především k Nadě a její prosbě o informace o autorce. Případný videozáznam by byl pro mě dost přes čáru. :-(

Když jsme ještě před lety mívaly doma venkovské kočky, nerada jsem se dívala na to, jak trápí myšky. Nikdy je nechytaly z hladu. Je to lovecký pud. Někdy se přišly pochlubit tak, že donesly myš do kuchyně a tam ji vypustily. A my jsme ji nechaly nějak zase odejít.