Jaká jste tchýně? Několik zásad, jak tuto roli zvládnout co nejlépe

Co se mi nelíbí, to nevidím, co se mi líbí pochválím, na návštěvu se nechám pozvat, v bytě nešmíruju, nekritizuju. Myslím si, že jsou dost staří a schopni se o sebe postarat. Také jsem nebyla bez vady a přežila jsem :)

Mám dceru a syna, tím pádem zetě a snachu. Snažím se jim do ničeho nemluvit a snad se mi to i daří. Ale když jsme všichni pohromadě a něco řešíme, nebo si jen tak povídáme, stejně mám pocit, že dceři si dovolím třeba oponovat víc, než snaše. (U syna zetě tohle nepozoruji). Čím to může být? Pokud něco potřebují, teď hlavně pohlídat vnoučata, tak pomůžu. Když se mi něco líbí, pochválím. Když se mi něco nelíbí, radši mlčím a dělám, že to nevidím.

Tak to já jsem superandělská ( stínová )tchýně.Moje děti žijí s partnery již dost dlouho,ale ani mne nenapadne,se jim do něčeho montovat.Je to jejich volba,jejich život,jejich domácnost.Když potřebovali pomoc,tak jsem šla,udělala a šup zpět do svého.Není nad to,když je mezi rodiči a dětmi mnohasetkilometrová vzdálenost.Já zatím nic nepotřebuju,vše si udělám,opatřím,zařídím sama.Neotravuji telefonováním,necpu vlastní starosti druhým.Možná jednou,ale do té doby nechám děti žít jejich vlastními životy.