Stýskání

Slzy kanoucí po tvářích

a ruce složené v klíně,

svíčka, jež pokoj ozáří,

čas vlekoucí se tak líně.

Nikdo jí není nablízku,

myšlenky jen tak těkají,

adresy mizí z notýsku,

zavolá někdo dneska jí?

Ze stesku usne na chvíli,

z křesla pak zvedne se stěží;

co smutek dnes jí rozptýlí?

Všimne si, že venku sněží.

Utře čistý stůl v kuchyni,

pláč rozechvěje ramena,

jen sklenku dá si Martini;

pro koho něco znamená?