Ilustrační foto: pixabay.com

Babička smí domů, jen když uvaří

29. 1. 2020

Domovy seniorů jsou plné zajímavých lidí, kteří prožívají nevšední životní příběhy. Naše příbuzná již pět let sdílí jeden pokoj s paní Svobodovou. Na méně než dvaceti metrech čtverečních jsou dvě postele a úložné prostory na všechno, co dvěma starším dámám z aktivního života zbylo.

domov pro seniory rodina

Autor: Božena Hažová, redakce

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Chodorová 29.1.2020 10:25

Příběh se mi zdá trochu zkreslený, ale vím, že takové případy nejsou ojedinělé, babička je zřejmě ráda, že jí mladí potřebují, proto jim vždy vyhoví. Je to velice smutné, ale kdyby jsme se té paní zeptali, proč to dělá, asi by odpověděla, že to pro ně dělá ráda.

Zdenka Soukupová 29.1.2020 10:13

Dala jsem sice plus pět hvězdiček, ale mladí paní Svobodové zaslouží přinejmenším mínus sto.

Zdenka Hillová 29.1.2020 09:36

Pokud je to tak je to velice smutné (taky bych nikam nejela )

Dana Puchalská 29.1.2020 09:32

To se mi snad zdá! Ačkoliv možné je všechno. Já osobně bych nikam nejela.

Jana Hošková 29.1.2020 09:12

Řekněte, že to není pravda... :-((

Zpět na homepage Zpět na článek

Domov seniorů jako nedostupný luxus? Co jsou mýty a co realita

Nikdo tam nechce, přesto jsou pořadníky stále plné. Bude hůř a hrozí kolaps, kdy se o staré, osamocené a nemohoucí lidi nebude mít kdo postarat? Nebo jde spíše o zmatky v systému a stále žijeme ve společnosti, kde nikdo nezůstává bez pomoci?

Vratislava Hofmanová, redakce

Křižovatky alebo rozprávanie o Leoši Janáčkovi

Vlak sa pomaly vliekol. Sprievodca sa už ani neunúval s cestovnými lístkami. Končí na hraniciach.…

Vlastimila Kosorínová

Kdo nic neočekává je šťastnější. Ve vztazích to platí dvojnásob

Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám. Aspoň poděkovat byste mi mohli. Lidé, kteří říkají takové věty, si zpravidla komplikují život přehnanými očekáváními. Spokojenější jsou ti, kteří dělají to, co uznají za vhodné, ale obdiv, úctu a díky za to slyšet nepotřebují.

Vratislava Hofmanová, redakce

Můj první dětský výlet

Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v nejútlejším dětství, a to tím nejzajímavějším způsobem.

Marie Ženatová