Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Jitka Chodorová
29.1.2020 11:36
Děkuji Evě M. i Honzovi za milé komentáře.
Jan Zelenka
28.1.2020 21:00
Jitko, naděje umírá poslední. Ať u vás vše dobře dopadne! Tvé básně mají vždy silný emocionální náboj.
Eva Mužíková
28.1.2020 18:19
Velmi nápadité, líbí se mi moc*****
Jitka Chodorová
28.1.2020 10:43
Děkuji všem za komentář.
Soňa Prachfeldová
27.1.2020 13:15
Naději mám ve svém potomstvu, za něj se modlím. Krásné Jitko.
Dana Puchalská
27.1.2020 11:38
Já naděje už radši ani
nevyhlížím. Ale báseň se mi líbí.
Jana Šenbergerová
27.1.2020 09:40
Jitko, tahle je nádherná, skvělá, inspirující.
Nadějemi se nezabývám, vesmír je velkorysý. Jenom teď raděj vnímám. Je v něm, co jednou bude, i to, co bylo kdysi.
Zuzana Pivcová
27.1.2020 09:25
Naděje v toku dní jen jako pírko váží, i když se nesplní, tak stejně nepřekáží, naděje - co dál říct, je jako věčná řeka, i když my chceme víc, tak ona vedle čeká. Díky, Jituš, zkusím sčítat naděje, asi to nebude vysoké číslo. :-D
Elena Valeriánová
27.1.2020 07:12
Sčítám své naděje a vychází mi málo, jakoby se vše již dávno odehrálo.