Ilustrační foto :pixabay. com

Závěť

20. 1. 2020

Můj příběh

Autor: Karel Hyndrák

Hodnocení:

(4.9 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 1.7.2020 16:11

Nejsou to příjemné věci, ale potřebné, teď mám zrovna starosti okolo strýce, děti neměl, všude mě uváděl, takže jsem vypravila pohřeb , každou chvíli mě někdo volá z pečováku a z byťáku, tak uvidím co bude dál.

Jana koplova 1.7.2020 15:53

Vím, že s závětí pomáhají právníci, u kterých řeším rozvod - https://www.cikr.cz/sluzby/dedicke-pravo/ . Třeba se bude hodit :)

Hana Nováková 21.1.2020 16:52

Dobré připomenutí pro žijící, není nic horšího, než tahanice po smrti....

Jarmila Komberec Jakubcová 21.1.2020 10:53

Když mi manžel po krátkém manželství zesnul nezůstal po něm žádný majetek. Vše vyřešil jak se svými dětmi, tak se mnou darovacími smlouvami a tak jsem ani nehradila žádný notářský poplatek.

Jarmila Komberec Jakubcová 21.1.2020 10:49

Podle mého názoru lepší než závěť je darovací smlouva. Alespoň mám takovou zkušenost.

Naděžda Špásová 21.1.2020 10:43

Zatím mě nic takového nenapadlo a v dohledné době ani nic takového nachystám. A ani manžel.

Eva Hynkova 20.1.2020 19:27

Pane Karle, závěť s manželem máme sepsanou, Vaše info je na zcela závažné téma a určitě by se nemělo podcenit. Napsal jste to velmi pěkné, ode mne jednička s hvězdičkou.

Věra Ježková 20.1.2020 18:29

Karle, ty máš něco proti Vraždám v Midsomeru? Já se na ně ráda dívám. Díky za užitečné informace.

Jitka Hašková 20.1.2020 18:28

Jsem sama, závěť mám v centrálním registru, aby po mně nedědil stát.

Dana Puchalská 20.1.2020 16:24

Ano, závěť je jistota číslo 1. Vždyť rčení "po přízni řízni"..... se ukáže u hloupých tahanic o majetek. A bohužel to tak je na 100 %.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá