Irena (71): Šikanoval mě vlastní syn. Musela jsem prodat dům
Radost paní Ireně teď dělá kočička

Irena (71): Šikanoval mě vlastní syn. Musela jsem prodat dům

17. 1. 2020

Vždy spolu vycházeli velmi dobře. Vozil ji na nákupy a k lékařům, slavili společně narozeniny a vánoce. Dokonce byli spolu dvakrát na zahraniční dovolené. Jenže pak si našel novou přítelkyni a po svatbě začalo peklo.

„Tak nějak podvědomě jsem tušila, že se Sylvií to nebude mít Tomáš jednoduché. Cítila jsem, že za jejím úsměvem je něco falešného. Ale že to dojde tak daleko, to mě ani ve snu nenapadlo,“ líčí začátky synova vztahu paní Irena.

Často si říkávala, že by se Tomáš mohl konečně usadit. Měl pár známostí, které jí představil, ale nikdy nebral vztahy nějak moc vážně. Zajímalo ho hlavně kolo a místo za holkama chodil spíše s kamarády na pivo. Nikdy ani netoužil po vlastním bydlení, pokojík v domě s matkou měl od dětství stále stejný, jen měnil jeho vybavení.

A pak se objevila Sylvie, která Tomáše doslova uhranula. „Nevím, kde se seznámili, ale od první chvíle si Tomáše omotávala kolem prstu. Přála jsem mu tu zamilovanost, Sylvie je navíc opravdu krásná žena, ale bohužel, Tomáš ztratil veškerou soudnost,“ vypráví Irena (redakce na její přání neuvádí pravé jméno).

Čtyři měsíce po seznámení byla svatba. Na tu nebyla paní Irena pozvána. Syn jí sdělil, že svatba probíhala jen se svědky, ale později se dozvěděla, že na veselce byli nejen kamarádi, ale dokonce Sylviini rodiče.

„Hned po svatbě se Sylvie přestěhovala do našeho domu. Jeden pokoj už samozřejmě Tomášovi nestačil, požádal mě, zda by si mohli zařídit celé patro. Samozřejmě jsem souhlasila. To jsem ale nevěděla, co bude dál. Mladí začali budovat nový vchod, stavební firma zničila zahradu, kterou jsem léta budovala a která byla po smrti manžela mou jedinou zálibou. Probrečela jsem spoustu nocí,“ vzpomíná paní Irena.

Jenže bylo ještě hůř. Syn s ní přestal komunikovat. Když si zlomila ruku a potřebovala zavézt do nemocnice, syn ji suše odvětil, že nemá čas, ať si vezme taxi.  Přestal jí pomáhat s nákupy a naopak začal dělat naschvály – vypínal jí topení, uvolnil hadici od pračky tak, aby voda zaplavila koupelnu i ložnici a pořídil si bojového psa, kterého se Irena od začátku bála.

„Když jsem ho s pláčem prosila, aby mi neubližoval, s ironickým úsměvem mi vmetl do tváře – tak se odstěhuj. Já mám tady trvalé bydliště a teď jsem investoval do rekonstrukce. Mám na dům větší právo, tak si najdi nějaký podnájem,“ říká se slzami v očích paní Irena a pokračuje: „Začala jsem docházet k psychologovi. Ten sice řešil můj psychický stav, ale ne to podstatné, tedy jak vyřešit bydlení se synem a jeho ženou.“

Po dalším půl roce šikanování, které v pozadí evidentně režírovala Sylvie, se paní Irena rozhodla k radikálnímu řešení - prodeji domu, ve kterém žila od svého dětství. „Bylo to pro mě nejtěžší rozhodnutí v životě. Opustit dům po mých rodičích kvůli sporům s vlastním synem. Obrečela jsem to, vzdala jsem se milovaného místa, zahrady, kterou jsem po desetiletí opečovávala, ale už mám klid. Pořídila jsem si malý útulný byt a kočičku, která mi dělá radost. Synovi jsem z prodeje domu vrátila částku, kterou dal do rekonstrukce. Dodnes ani nevím, jak bydlí, nejsme v kontaktu. Ale stejně budu doufat, že čas všechno zlé zahojí,“ přeje si paní Irena.

Můj příběh rodina
Hodnocení:
(4.7 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Květa Hanáková
Udělala to správně.
Jitka Caklová
Kde je chyba, když matka si stěžuje na své vlastní dítě.
Jitka Caklová
Vidět za vychovaností, či nevychovaností geny? Dítě se rodí "čisté" a je takové, jak mu jdou rodiče příkladem. Výchova není o tom, říkat "tohle smíš - tohle nesmíš, tohle musíš - tohle nemusíš". Nesmíme mít dítě za hlupáka, který nevidí, lépe řečeno nevnímá, jak se chovají, nebo, jak by se neměli chovat jeho rodiče. Dítě moc dobře vnímá rozdíl mezi tím co říkají a na druhou stranu, co dělají rodiče, či přepečlivá babička. Mnohdy, dokud jsou malé, tak jediná jejich obrana, či zjednání nápravy, je nemoc.
Jana Hošková
Myslím, že je vždycky potřeba znát vyjádření obou stran a taky rodinnou historii. Neodvažovala bych se kohokoliv soudit (až na ten popsaný extrém v chování k matce samozřejmě), ve "hře" mohou být též "špatné geny" nebo špatná výchova. To znamená, že černé ovce se mohou vyskytnut i v té sebeslušnější rodině. A pak se marně ptáte, kde se stala chyba...pokud je to v genech po nějakém předkovi, tak s tím mnoho teda nezmůžete, pak je třeba se skutečně jen účinně bránit, aby to nezničilo vás.
Jitka Caklová
Rodiče nám nikdy nemluvili do vhodnosti, či nevhodnosti při volbě kamarádů, později životních partnerů, nebo nedej Bože, když už se stalo aby říkali že si pro nás představovali "lepší". Přitom právě oni, možná pod vlivem svých rodičů, se pro maminku, po smrti tatínka, stali tím nejtěžším úskalím a připravili mamince těžké chvilky. Přesně věděli, aniž by "stéblo křížem přeložili", kolik by právě ten jejich vyvolený měl dostat.
Hana Rypáčková
Můj tatínek tomu říkal : " Ta je chytrá, myši chytá"... :-) Slušné děti se vzdají dědictví a nechají matku bydlet, i když mají nárok na poměrné dědictví po otci...
Jitka Caklová
Jinak řečeno, potkat mě může cokoliv, ale je jen na mně, zda si to pustím do svého života. :-)
Jitka Caklová
Paní Hynková, dotaz jsem dala v příspěvku 17.1.2020 20:57. Žiji přítomností a potká mě jen to, co si do života pustím. "Malovat čerta na zeď" a klepat se dopředu strachy, "coby-kdyby", pokládám za ztrátou energie.
Eva Hynkova
Život je jak náhoda Kdo ví, co Vás ještě potká. ( odpověď p.Caklové)
Jitka Caklová
Vzbudila mě myšlenka, abych doplnila příspěvek (20:57) ...... a proč nepotkalo mě, to co paní Irenu?, vždyť už mi letos také bude 71 let a dokonce mám jistotu, že mě ani nepotká. Tento pocit bych přála každému a díky Bohu, pro některé Bohu-žel, stále pro všechny platí: "Každý je svého života i štěstí strůjcem." ♥♥♥

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA