Postel - víc než jen spánek nebo sex

Každý den poo zalehnu, rovnám si záda "", abych ve dvě vyskočil a šel to na dvě hodinky rozchodit". To jsou potom ty moje kilometry, možná pro zdraví, tak pět až deset bez ohledu na počasí. No a potom mi chutná :-)

Svoji postel miluji. Každý večer jí to řeknu, když ulehnu. Nikdy v ní nečtu, TV do ložnice nepatří, hovory nevedeme, buď usnu první já, nebo manžel. Přes den do ní ulehnu jenom tehdy, když marodím, naštěstí to není často. No a to ostatní je tajné. (✷‿✷)

Postel není zrovna můj velký přítel. Když se unaven zvednu konečně od PC a lehnu si, okamžitě je po spaní. Zvednu se, vezmu si prášek a zahraju si karty. Když si chci opět lehnout, zjišťuji, že mi postel zabral pes. Chvíli bojujeme o místo, ale Britney to nakonec vzdá, neboť jsem desetkrát těžší než ona a tudíž pro ni autorita. Takhle to pokračuje, až někdy kolem čtvrté konečně usínám. Taky se mi podařilo jednou neusnout vůbec. ležení s partnerem je ovšem daleko příjemnější. To mi pak pozdní usínání nevadí.

Těším se na postel, má nezastupitelnou funkci zejména k odpočinku. Milovat se dá všude , Oddělený spánek je věcí jen těch dvou. V těžké nemoci manžela jsme spali odděleně, byla jsem mu platnejsi trochu vyspalejsi než vůbec.

Hanko R. a o tom to je, žít přítomností. Já jsem nesmírně ráda. že moje drahá polovička včas pochopila a přijala oddělené ložnice ne jako rozmar, ale jako nutnost. K uspokojení běžných potřeb v denní době nás obou, k chodu domácnosti a celého domu se musím dobře vyspat. Což se mi daří. Večer ulehnu a často se mi stane, na kterém boku usnu, na tom se ráno vzbudím. "Vyhořelá" bych byla k ničemu, jak sobě tak manželovi.

Z postele se mi dnes ráno vůbec nechtělo :-) .

Postel byla méně chráněné území než záchod. Na spaní a dotyky .Dotyků neubývalo, moc mi chybí. Oddělené ložnice snad jen poslední Milanův týden.Děti nám ráno do postele lezly a hrály si, že jsme na lodi( nad postelí je mapa středověké Evropy), stejně jako vnoučata. Přes den nespím, možná k tomu dojde. Lehnu si na gauč nebo kvůli páteři na zem. Čtu si v křesle...

Postel je místo, kde naberu vždy sílu. Někdy koukám na tablet, ale většinou spím, když na mne padne únava, tak i přes den. Ráno stávám brzo, na brigádu.

Opět zajímavý článek Zuzko. Já mám ve svém mrňavém bytečku dvě válendy, takže postel a pohovka. Ráda si okolo druhé hodiny odpolení občas zalezu pod deku a usnu spánkem spravedlivým. V posteli čtu, luštím, sleduji Tv. Také mám rozkládací stoleček do postele jako Věrka, takže někdy i čučím na íčko, jako zrovna nyní.

Od svého mládí jsem vždy měla svůj vlastní pokoj. I v manželství jsem vždy spala jen sama. Můj poslední manžel to z počátku nechápal jak je možné, aby manželé spali odděleně. tak i když třeba jedu s kamarádkou na různé pobyty u moře či na horách máme každá vždy svůj pokoj se svou postýlkou. Helenka Č., která u mně už spala tak ví, že mám jak pracovnu kde je postel 140x200 a pak ložnice s dvojlůžkem. V kanceláři mám rozkládací sedačku, ale nikdy jsem na ní nespala.