Postel - víc než jen spánek nebo sex

Ó, moje milovaná postel, kam vždy po obědě zapadnu a chráním své srdce. Ale někdy tam skončím i vícekrát za den. Spíme odděleně, protože místnost pro vysněnou manželskou ložnici si kutil před deseti lety zabral jako dílnu. Já spím v obýváku, kde je i televize a noťas na prostorném dvoulůžku 190x200. V posteli někdy i jím, ale jen stravu nedrobivou a snažím se nic nepřevrhnout. Když přijede víc vnoučat než jedno, pro které je nade mnou patrová postel, spím s dalším či dalšími v posteli a spíš nespím, než spím, protože jak v noci kopou a cestují, nejraději bych utekla :) Když si ke mně přijde odpočinout Dimi, diskutujeme, plánujeme, probíráme...a občas jak říkám "muchlíme se" a dvakrát do roka i fakt sexujeme :-) :-) :-)

Zuzko, v poslední době jen na spaní, dnes jsem usnula v půl páté ráno, celou noc čumím do tmy. V mládí četba pod peřinou třeba do dvou a pak spaní nespaní s milovaným. Neopomenu i spaní s malým dítětem, které nutně potřebuje k mamince a už tam tak dvě hodiny, nejlépe do rána zůstane.Jak jde čas, tak moje postel mění účel. Také je mým hlavním útočištěm, když je mi zdravotně zle, to mi roky skýtá nedocenitelný azyl.Hezké zamyšlení...

Postel je pro mě hodně důležitá, ráda chodím spát a ráno zase ráda a brzy vstávám. V posteli o lecčems přemýšlím, hlavně o tom, na co jsem neměla klid přes den. S manželem máme ložnici společnou, ale prakticky je oddělená. On je noční sova, uléhá až hodně po půlnoci, já samozřejmě ranní ptáče. Takže se tam potkáváme převážně jako spící.

Ivano, to by neměl být žádný problém. Pamatuji a bylo u nás normální, že si tatínek běžně po obědě lehl na záda na dřevěnou podlahu vedle kamínek "Kabor", tvrdě usnul, až chrápal, po deseti minutách vstal a šel pracovat. Jako dítě jsem to také nechápala a dnes už chápu. Není nad prevenci :-)

Pro mě/nás také byla dlouhá léta společná ložnice ideální, ale jen do té doby než jsem poznala nesporné výhody ložnic oddělených. Neumím si představit, jak bych zvládala všechno co "musím" zvládat, třebas jen po minimálně dvou probdělých nocích a na íčko bych musela zapomenout a to bych opravdu nerada :-)

Nemáme oddělené ložnice a je to takto pro nás ideální. V posteli si čtu velmi ráda a manžel si také rád četl, ale teď ho zradil zrak. A tak asi dojde na audioknihy, Ježíšek nám přinesl dvě, tak jen začít. Televizi v ložnici nemáme.

V posteli, lépe řečeno na válendě, trávím dost času. Mám pouze jednu obytnou místnost (když nepočítám kuchyň). V posteli odpočívám, čtu si, dívám se na TV i trávím čas s notebookem – mám pod něj takový šikovný skládací pultík (na bedně na peřiny bezdrátovou myš). Také jím, nejraději při čtení. A spím. Po obědě moc ne, nedělá mi to dobře. Řešit v posteli nějaké záležitosti s partnerem by mě nikdy nenapadlo.

Já se z toho picnu, dočítáme článek a dávám slovům i myšlenkám v něm za pravdu a najednou text poskočí a prý jsem už hodnotila. Jak jinak jednou* :-( Moc se omlouvám, opravuji na *****. Nemám ve zvyku si chodit během dne lehnout do postele, vyhýbám se i tomu schrupnout si třeba na gauči, moje noc je většinou probdělá. Ale s článkem naprosto souhlasím.

Moc hezký článek. Odpoledne si jdu lehnout dle toho, jak jsem unavená. Většinou je to tak jednou za týden. Jinak s manželem odděleně v noci nespíme a než usneme, občas něco řešíme ohledně chodu rodiny a domácnosti.

Zuzko, posílám ti velkou omluvu, mobil neposlechl a nadělil ti jedničku jako ve škole. Článek je skvělý a děkuji.