Ve stáří čas ubíhá rychleji. A ví se proč

Samozřejmě, že vědci ne, ale jednotlivci ano. Čas je relativní pojem, určitě ubíhá rychleji, když autobus doháním, než když na další spoj čekám na zastávce. Když jsem byla mladá, v pátek šla z práce, řekla jsem si: Přes víkend umyji všechna okna (a že jich mám :-)), vyperu, vyžehlím, pověsím záclony. Dnes říkám: Dnes umyji sestavu v obýváku a když mě nebude zítra bolet ruka, umyji okna v kuchyni a trvá mi to místo dvou dnů třeba čtrnáct, no a co, vždyť nejde o život, alespoň se nenudím :-)

Čas je neúprosný, letí jako splašený kůň a divoká řeka. A vědci s tím nic nenadělají, je to marné.

Když si čtu knihu,utíká mi čas pomaleji,než když např. zírám na bednu.Někdy čas skoro stojí: jsem v lese na dřevě,pak ale přijdu domů a ono zatím uběhlo několik hodin.

Co platí u jednoho, nemusí nutně platit u druhého :-)

K poslednímu odstavci: Chvilku zahrádka, zahrát si na akordeon, projet se na koloběžce, občas zajít na produkci harmonikáře s tanečkem ke Hroznu v Mnichově Hradišti, zajet si na módní přehlídku do Zlína, prostě a zkrátka ŽÍT. :-) :-)

Mám pocit, že už slavím jen Vánoce a Velikonoce :-) :-)