Ten božský čas mládí  1, verše z let 1962  -  1968
FOTO: archiv autora

Ten božský čas mládí 1, verše z let 1962 - 1968

4. 1. 2020

Přemýšlím, jakými slovy bych měl uvést v první části tohoto výběru skromný výčet básní, pamatujících ještě dobu před skoro šedesáti lety. Tedy dobu mezi osmnáctým a dvacátým čtvrtým rokem mého věku. Možná bude nejvhodnější, když zde budu citovat sám sebe, a to několika slovy z úvodu mé vzpomínkové knihy „Návraty.“ Slovy, která byla napsána někdy v podzimních dnech roku 1964.

 „Dívám se oknem do zahrady, která je plna nejkrásnějšího ovoce a roztodivných květů, tam, kde Adam s Evou odpočívají pod stromem poznání. Hledám chimérického Vasca, který mne provází na pouti mým světem, zpěv, který vlaje po vlnách, mne straší ve spánku, vůně Modrého květu obklopuje neznámé dálky, kde stojí dívka s bledým úsměvem a mává na mne. Počkej! Ještě malou chvíli. Už jdu.“

 

Largo
 

Když slyším tiché Largo hrát,

má mysl zalétá

až tam,

co vidím dívky stát.

co akát zavoněl,

až tam,

co bílé šaty jdou,

jak bílé husi po vodě.

Až tam Tě vidím vlát,

co stojí dívky s ruměncem,

co stojíš ty,

až tam,

fotograf v koutě

ptáček letí.

Až tam jsme šli,

co voní parfém z kapesníčků,

kde voní dálka,

svítí světla,

a dívky s chlapci

tančí polonézu.

Až tam jsme došli

cesta končí

i tiché Largo,

Nový svět

 

Prodavačka květin

 

Prodavačka květin

stála na rohu.

Omšelý pomník,

rozcestí,

stín azalky

mi šlápl na nohu.

Kupte si lidé,

kupujte

pro

štěstí!

 

Moje poezie
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Skláním se, moc hezké.
Jaroslava Handlová
Líbí se mi nejen použitá slova od tohoto mladíka, ale všimla jsem si vzhledu v uspořádání veršů. Nejprve dívka-nebo žena s nahoře rozevlátými vlasy, dál útlý krk, plná hruď, pak štíhlý pas a rozšiřující sukně až k verši „co stojíš ty," dál navazuje postava štíhlého muže se širokými rameny. Zajímalo by mne, zda toto zformátování bylo již v prvopočátku, nebo až nyní?
Zdenka Soukupová
Moc hezké... Taky jsem si při čtení vzpomněla na mládí, i když bylo bez básniček. Jo, jo, kdeže loňské sněhy jsou...
Drahomíra Stínilová
Jak jsem si všimla, píšete hlavně prózu, ale poezie, i když ze starší doby, taky není k zahození. Poezie je vlastně ten nejlepší proužek smetany na povrchu jogurtu. Když ho nabereme na lžičku - ochutnáme báseň. A když ho zamícháme do prozaického zbytku v kelímku, čtenář si pochutná. Jistě si vzpomínáte, na epidemii našeho mládí v psaní veršů. Byla to snad móda, anebo východisko. Když téměř veškerá tvorba musela být spojena s budovatelskou nadsázkou, zbývaly alespoň verše o přírodě a o lásce. Je dobře, že jste na to nezapomněl. Budu se těšit na pokračování.
Jan Zelenka
Moje milé dámy, všem vám vřelý dík za komenty. Ještě vložím dva díly a pak opět něco jiného.
Hana Nováková
Krásné verše
Jana Kollinová
Přečetla jsem verše jednou, dvakrát a znovu se vrátila k titulní autorské fotografii. Tak mladý, tak talentovaný! Pohled jeho očí prozrazuje vše, co autor vypověděl slovy v úvodu vzpomínkové knihy "Návraty" (viz druhý odstavec článku). Děkuji. :-)
Anna Potůčková
Tvojí poezií se člověk při těchto verších musí ohlédnout zpět za svým mládím. Vzpomínám, když jsem psala dopis svým dávným láskám, pokaždé na úvod byla nějaké krátká poezie. A tyto krátké verše jsme si psaly s holkama ručně do deníčků. Mám jej dodnes a že to už je let. Navíc u některých mám i iniciály, který verš jsem komu poslala. Krásné vzpomínky......
Hana Rypáčková
Přesně v těchto letech nás kluci balili nejen kytarou ale i básničkami... Nebyly takhle hezké, ale fungovaly...Ovšem pak se objevil drsňák a měl úspěch.... Jsi básník a spisovatel. Jistě ti to přináší hodně radosti. A nám taky...
Jana Šenbergerová
V té době jsem občas napsala nějakou rýmovačku, která zmizela v nenávratnu. Spíš jsem básně četla a přednášela, zatímco ty už jsi byl básníkem. No není to krásné, dožít se stáří a moci vytáhnout ze šuplíku myšlenky svého mládí?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA