FOTO: autorka

Na Nový rok spolu, cestou necestou

2. 1. 2020

Můj příběh

Autor: Eva Mužíková

Hodnocení:

(5.2 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Švancarová 6.2.2022 22:29

Je ,Evičko, je tam krásně.

Libor Farský 2.2.2020 08:32

Krásné, škoda, že už bych se k vám nevešel do auta ...

Květuše Pinkasová 1.2.2020 22:43

Evičko, takové překvapení a hned první den v roce a navíc spolu s nejbližšími bych si taky přála... Doposud jen vnoučata bereme my. Ale oni nám už pomalu odrůstají... Krásné snímky pod Ještědem ve Tvé krásné srdeční přírodě, navíc s nejbližšími.

Eva Mužíková 11.1.2020 10:40

Soni a Jane děkuji. Mám radost, že se fotky líbí.

Jan Zelenka 11.1.2020 00:18

Ten kraj příliš neznám. Podle fotek je kouzelný. Krásná přehlídka.

Soňa Prachfeldová 3.1.2020 23:56

Moc hezké, máš prima syna a celou rodinu. Tos měla Bertiku nádherný den s malovaným počasím.

Eva Mužíková 2.1.2020 18:37

Alenko, to je " vhozená rukavice ". Popřemýšlím a třeba něco vymyslím.

Alena Tollarová 2.1.2020 18:29

Vzpomínám na dobu, kdy jsme do Chrastné jezdili na dovolenou. Ráda bych se na to krásné místo zase někdy podívala, teď aspoň Tvým prostřednictvím.

Hana Rypáčková 2.1.2020 17:11

Evo, krásný výlet, ale čekala jsem, že budeš v červeném kabátě!!!

Jitka Chodorová 2.1.2020 16:44

Krásně prožitý první den roku se svými blízkými, pěkně napsané a nádherné fotky to jen dolaďují. Díky Evo.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá