Jedničkou letošních společných akcí bylo určitě perfektně zorganizované setkání íčka v Kořenově. Vše klaplo a všem se nám tam líbilo, alespoň si myslím. K dobré náladě přispělo i nádherné počasí. A do mého srdce se nesmazatelně zapsaly Jizerské hory.
V duchu si procházím den za dnem. Vidím řeku Jizeru, jejíž voda tiše plyne mezi obrovskými balvany v korytě, neubráním se představě, jak ta voda ve stejné řece musí burácet třeba při jarním tání. Slyším hluk, který vydává vlak na vysokém mostě nad řekou.
Znovu trhám do kytičky violky vonné pro Lidmilku k narozeninám. Žasnu nad krásou těchto kvítků a divím se v obchodě s keramikou, kde můžete najít spoustu výrobků, na kterých je vyobrazena, světe div se, levandule! Kde najdete v Krkonoších a nebo v Jizerkách levanduli? No, to byste se nahledali. Proč nikoho nenapadne a neozdobí hrníčky, talířky nebo svícny violkou vonnou? Je krásná a roste zde všude v hojné míře.
Mezi nejkrásnější dny v Kořenově počítám den třetí. To jsme se rozhodli, s přáteli nejmilejšími, vydat se na malý výšlap a zdolat rozhlednu Štěpánku.
„Kamenná novogotická rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda (959 m.n.m.) na Příchovickém hřebeni je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Pojmenování připomíná arcivévodu Štěpána, který tu pobýval při dohledu na stavbu Krkonošské silnice.
Rozhledna se počala stavět již roku 1847, ale stavební činnost záhy ustala a celá stavba byla dokončena až roku 1892. Při dostavbě byla k dolní 6 m části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce. Výška rozhledny je 24 m a výhled z ní je opravdu krásný. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí.“ (zdroj www.ceskehory.cz)
K rozhledně jsme dorazili „brzy“ ráno, ještě nebyla ani otevřená. Ale ochotný personál z dřevěnné budky se suvenýry nám Štěpánku otevřel a pustil nás nahoru se slovy, že platit budeme až pak. Bylo to hezké gesto. A my se tak mohli kochat krásným výhledem na všechny světové strany, než se na Štěpánku vyšplhali další turisté. Samozřejmě nás zaujal i kamenný kříž pod rozhlednou.
„Přímo pod rozhlednou Štěpánka se podařilo v roce 2011 částečně zrekonstruovat veliký kamenný kříž. Na kříži ve tvaru nacistického válečného vyznamenání Železného kříže nebyl obnoven hákový kříž zničený českými vlastenci v roce 1945. Kříž symbolizuje pietní místo, které tu vybudovali němečtí obyvatelé v roce 1944 na uctění památky padlých německých vojáků v cizině. Na kamenech byla vyznačena jména obcí a k nim se kladly přilby a květiny. Po roce 1945 byl kříž spolu s odsunem Němců zničen.“ (zdroj Wikipedie.)
Vzpomínám na spoustu legrace, kterou jsme zažily, když jsme se chtěly u tohoto kříže společně vyfotografovat na samospoušť svých fotoaparátů, všechny jsme chtěly mít tyto unikátní záběry. Skoro všechny, já raději fotila utíkající rozchechtané kamarádky. Musel být na nás shora veselý pohled. Pět „děvčat“ v seniorském věku běhá sem a tam. Ale fotky nenechají nikoho na pohybách, bavily jsme se výtečně.
Tento fantastický výlet však neskončil u kamenného kříže. Naše skupina se rozdělila a čtyři stejně postižené „holky“ se vydaly na zpáteční cestu na základnu do Kořenova po svých. A teď pro nás začal ten pravý pozemský ráj, zastavíme u každé kytičky, u každého trochu zajímavého objektu a fotíme. Hanka, Alena, Zdenka, Elena. Spojuje nás nejen láska k přírodě a fotografování, ale především náš domovský portál www.i60.cz.
V tomto roce byla i jiná setkání a každé takové setkání znovu svede dohromady lidi z naší široké virtuální rodiny.
S láskou vzpomínám na setkání v Ostravě, kdy jsme si jen tak ve čtyřech zašly do zoo, a nebo na kratičkou návštěvu podřipské Aleny u nás v Jeseníku. A mnohá krásná setkání mi prostě utekla, člověk nemůže být všude.
A pak čtu na Seznamu.cz zprávu, že nějací hlupáci posprejovali právě ten kamenný kříž pod rozhlednou kouzelné Štěpánky. Je mi z toho smutno. Proč musíme ničit to, na čem nemáme žádnou zásluhu? Jak si to může někdo dovolit? Kdo selhal - jedinec, rodina, společnost?
Děkuji íčko, děkuji za možnost seberealizace a především za přátele.