S angličtinou se dá začít kdykoliv, i v důchodu. Důležitá je motivace

Dekuji za tip na Landigo.com. Ted si denne anglictinu opakuji, abych nevysla ze cviku!

Ještě malou poznámku. Co se týče motivace, tak ta mi nechybí. Ale potřeboval bych k té motivaci ještě vyměnit hlavu za mladší. Je třeba si uvědomit podstatné rozdíly mezi krátkodobou a dlouhodobou pamětí. U seniorů je krátkodobá paměť již trochu problémem. A ta je k výuce cizích řečí hodně potřebná.

Nejdůležitější pro pochopení a používání jakéhokoli cizího jazyka je konverzace, nejen domácí šprtání. Anglicky a německy jsem se učil v mládí dost dlouho, takže jsem se na našich cestách docela slušně domluvil. V roce 1968 jsem si obnovil i ruštinu, i když pochybuji, že mně ty šikmooké asijské ksichty rozuměly. Když už měli konverzace dost, sáhli po samopalu. A to je bezesporu silný argument. Nejsem pochopitelně tak jazykově vzdělán, jako Věrka. Ale snažil jsem se domluvit všude. Ve Španělsku španělsky, v Chorvatsku bez problému chorvatsky atd. Do Číny jsem raději nejel. Ten pocit, když může člověk v cizině s domorodci mluvit, byť mizerně, ten je k nezaplacení.

Jsem konzerva vzdělaná na VŠ tradiční gramaticko-překladovou metodou; můžu učit ruštinu a němčinu. Angličtinu jsem již tak důkladně nestudovala. V případě nutnosti se domluvím o běžných tématech; jsem schopna číst odbornou literaturu z oblasti humanitních věd. Záleží na tom, k jakým účelům chce člověk jazyk používat a je-li komunikativní, či nikoliv. Líbí se mi, jak jsou úrovně znalosti jazyků formulovány v Evropském referenčním rámci pro jazyky, který vydala Rada Evropy. Souhlasím s Janou K.

Řadu poznatků, o kterých se tu v souvislosti s výukou angličtiny píše, jsem si ověřila na své kůži a fungují. Kromě toho, že chodím jednou týdně do na angličtinu v práci (jsem tam nejstarší), tak se snažím denně si pár minut angličtinu opakovat. Používám Landigo, ke k dispozici na internetu zdarma. Denně mi chodí tři anglická cvičení do e-mailu.

Zdravím, už "sem také patřím" (myslím na i60) … :) … a anglicky se učím hoooodně dlouho a … memorování slovíček je důležitá součást učení se... Mě se velmi osvědčilo supermemo. Kdysi jako aplikace na pc v češtině, dnes se to transformovalo do portálu www.supermemo.com a zde si o tom můžete přečíst česky https://www.supermemo.com/cs Na supermemo je možné si založit svou "sbírku" slovíček a tu procvičovat. Jak je tam psáno, do 1000 položek by to mělo fungovat zdarma, já jich mám více a tak platím a … funguje to pěkně. Celý návod zde nenapíšu, ale vaše děti, vnuci, to určitě "dají"....každodenní memorování cca 15minut přináši hoodně dobré výsledky.

Zajímavý a inspirující článek. Za sebe, s ohledem na věk, bych uvítala příspěvky nabízející kurzy zdokonalení češtiny.

To je pravda.

Myslím, že největší problém výuky seniorů byl, že je lektoři učili příliš "klasicky", to znamená s překládáním a vysvětlováním gramatiky. A řada posluchačů starší generace to ostatně také tak chce. Překládání samozřejmě brzdí v pohotovosti reagovat v cizím jazyce. Zde jsou prezentovány zcela jiné metody. Docela ráda bych se na jednu takovou hodinu šla podívat. Vývoj jde kupředu a třeba to je dnes už jiné.

Chodím již několik let na konverzační lekce angličtiny. Uměla jsem sice číst i psát, ale neměla jsem ji tzv."v uších". Velmi se mi to pak hodí když jezdím do zahraničí. Moje 9letá vnučka se diví jak babička s ní konverzuje. Angličtinu jsem začala učit už za totality, protož jsem chtěla vědět o čem se vlastně zpívá a pak jsem si mohla přečíst návody na cizí kosmetiku. V kurzech s námi hovoří studenti z Anglie, USA a i Austrálie. Moc se mi to líbí.