Vyplývá to z průzkumu agentury Respond, zpracovaný pro portál i60.cz ze vzorku 965 seniorů na území celé České republiky v časovém rozmezí 10. 11. 2019 – 23. 11. 2019.
Rok 2019 se přímo nabízí pro bilancování. Především ve vztahu ke celospolečenské změně, která nastala právě před 30-ti lety. Bilancovat lze v mnoha různých odvětvích. Jedním z klíčových odvětví pro všechny občany v České republice je právě oblast zdravotnictví. Za 30 let prošlo naše zdravotnictví bouřlivým vývojem. Ze systému, v němž hradil zdravotní péči stát, se stal systém se zdravotními pojišťovnami. První zdravotní pojišťovna byla zřízena dnem 1. ledna 1992, a to zákonem č. 551/1991 Sb. S časovým odstupem vznikaly další zdravotní pojišťovny podle zákona č. 280/1992 Sb. V témže roce proběhla první operace pomocí Leksellova gama nože v Nemocnici Na Homolce. Operace se konala 26. 10. 1992 a byla to výjimečná událost, protože na tehdejší poměry nedostižně drahý gama nůž byl pořízen ze sbírky na konto Míša, do níž dobrovolně a masově přispívali občané z celého Československa.
Občané České republiky si postupně zvykali na soukromé ambulance, následně vznikaly první soukromé nemocnice. Před 24 lety začala první stávka lékařů v České republice. První listopadový den roku 1995 se před budovou ministerstva zdravotnictví shromáždilo na 7000 lékařů požadujících zvýšení průměrné mzdy a vyjadřujících nespokojenost s průběhem transformace ve zdravotnictví. A o stávkách se často hovořilo i v následujících letech.
Dne 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Vstup s sebou přinesl spoustu nových možností, ale rovněž nám umožnil volný pohyb osob i na pracovním trhu. A tak se naše zdravotnictví začíná dotýkat téma odchodu lékařů do zahraničí. Co hůř – odcházejí především mladí lékaři a zvyšuje se tímto průměrný věk lékařů v ČR. Evropské dotace pak umožňují naopak vybavovat naše nemocnice novými přístroji. Farmaceutický průmysl přináší nové a nové léky, zažíváme rozmach generik a léky se stávají dostupnější daleko širšímu počtu pacientů.
Počínaje červencem 2013 přistoupilo Ministerstvo zdravotnictví k pravidelnému zveřejňování zůstatků na fondech zdravotních pojišťoven za účelem snadné orientace veřejnosti v hospodaření zdravotních pojišťoven. Veřejnost ale oblast hospodaření zdravotních pojišťoven příliš nezajímá. Naopak se zájmem se setkává boj pojišťoven o své pojištěnce. Přichází období benefitů a vzájemného si přetahování klientů, mnohdy velmi nefér způsobem. A množí se dotazy, je-li systém se současnými 7 zdravotními pojišťovnami ideální.
Ministerstvo zdravotnictví za posledních 30 let vedlo 22 různých ministrů. Na 30 let je těch změn ve zdravotnictví více než dost.
Jak se na naše zdravotnictví dívá současná generace seniorů?
Před 30 lety to byla právě generace dnešních seniorů, kterým se v jejich ideálním produktivním věku začalo vše před očima rychle měnit. Jak se tato generace dívá na vývoj našeho zdravotnictví? Na tuto otázku odpovídá marketingový průzkum společnosti Respond. Zaměřil na hodnocení zdravotní péče v České republice ve srovnání s obdobím před rokem 1989, ale i na působení českých zdravotních pojišťoven.
Senioři: Úroveň českého zdravotnictví je lepší než před rokem 1989
Úroveň zdravotnictví se dá srovnávat rovněž v čase. Právě současní senioři mají ve valné míře ze všech obyvatel jako jediní reálnou možnost srovnávat úroveň zdravotnictví před rokem 1989 a tu současnou. Pozitivním zjištěním tedy je, že současní senioři se přiklánějí k názoru, že úroveň současné poskytované péče je lepší, než tomu bylo před rokem 1989.
Více než třetina seniorů (35%) je o tomto tvrzení určitě přesvědčena a skoro polovina respondentů pak alespoň spíše přesvědčena. Celkově tedy současnou péči jako lepší vidí 83% seniorů. Pochopitelně očekávat po 30 letech negativní hodnocení by bylo nereálné především s ohledem na rychlost, jakým způsobem se i ve zdravotnictví v posledních letech mění technika, diagnostika či farmakologie. I přesto 13% respondentů je přesvědčeno o tom, že úroveň zdravotnictví a poskytované péče ne spíše horší (9%) či určitě horší (4%) než tomu bylo před rokem 1989. Zdravotní péče totiž není pouze o technologiích, lécích či přístrojích, ale často je i o samotné práci lékařského personálu.
Odpovědi mužů a žen jsou si podobné. Zajímavé je opět odlišné nahlížení na tuto otázku nejstaršími seniory, kteří jsou v tomto ohledu nejvíce skeptičtí. Naopak o určitě lepším zdravotnictví v současné době jsou nejčastěji přesvědčeni obyvatelé největších měst. Počet pozitivněji smýšlejících respondentů roste s rostoucím vzděláním. Mírně pozitivnější jsou senioři na Moravě, než v Čechách.
Co se podle seniorů ve zdravotnictví zlepšilo od roku 1989?
Seniorům bylo představeno 7 potenciálních pozitiv současného českého zdravotnictvím ve srovnání s rokem 1989. Z nabízených možností měli možnost vybrat až 3 z nich, které samotní senioři považují za pozitiva. Jednoznačně nejčastěji si senioři jako pozitivum ve srovnání s rokem 1989 vybírají vyšetření na špičkových přístrojích. Celkově si toto pozitivum uvědomuje 79% seniorů.
Druhé nejčastější pozitivum vybírá rovněž nadpoloviční většina seniorů – konkrétně se jedná o 58% seniorů – a je jím léčba moderními léky. Oba klady je možné považovat za výsledek technologického pokroku (a nikoliv přímého důsledku celospolečenských změn). Skoro polovina seniorů mezi pozitiva současného zdravotnictví řadí péčí, která je dle nich na kvalitativní úrovni (47%) a lepší dostupnost nákladné péče (náhrady TEP, transplantace, léčby onkologických onemocnění apod.), které vybírá ze seznamu 41% seniorů.
Naopak na druhé straně žebříčku jsou méně často vybíraná pozitiva. Nejméně často jako pozitivum senioři považují vzdělanější lékaře a sestry (pouze 13%). Ani vyšší úroveň nemocničních zařízení (strava, ubytování apod.) nevolí mnoho seniorů (22%). Čtvrtina seniorů řadí mezi klady současného zdravotnictví ve srovnání s rokem 1989 bonusy zdravotních pojišťoven, což je překvapivě vysoké číslo.
V příštím díle se zaměříme na to, jak hodnotí senioři zdravotní pojišťovny.
