Když ještě chodila sv. Barbora

Osud sv. Barbory byl sice smutný, ale Tvůj hezký příběh svoji laskavostí evokuje milé vzpomínky na dětská léta i na Ty, co nám v tomto předvánočním čase obzvláště chybí.

Právě na Barboru přišla sousedka, že její vnučka má za úkol o ní psát. Znám jen v souvislosti s Barborka mi a když vykvetou, děvče se vdá. Škoda, že jsem se dočetla teprve dnes jak to se sv. Barborou jest. Pěkná pověst a krásné vzpomínky na dětství.

Barborku si trhám i později, protože mi v paneláku vykvétá dříve...

To je krásné vzpomínání. U nás se ale Barbora nikdy neslavila.

Pěkné vzpomínání. Barbora se u nás neslavila.

Moc hezké vzpomínání, Františku, ráda jsem si přečetla, díky. My jsme si jako děti dávaly ráno za okno prázdnou punčochu, do které nám do večera Barbora (maminka) nadělila podle zásluh. Takže také nejen ovoce, ořechy a malé pamlsky, ale i kus uhlí, popela, cibuli, mrkev, nebo bramboru jsme tam často našli... ;-))

Máš pravdu Františku, a já si prd pamatuju. Kéž se za mne sv.Barbora přimluví aby mne Pánbůh tou zapomnětlivostí tolik nenavštěvoval :-)

Mirku, řekli jsme si, že si budeme tykat. // Děkuji za přání pí Pivcové. Svátek stále slavím 3.12. i přesto, že byl zrušen a nahrazen Svatoslavem.// Pí Nováková, na rodiče a na bratra stále vzpomínám, ač je to asi k neuvěření, chybí mi. // Všem ostatním: "Díky".

Hezký příběh s Barborou. Bohužel ke mě v dětství nechodila.

Pane Františku, díky za to, že jste nám napsal milý adventní příběh. Máte štěstí, že je Váš osobní, na podobný si já nepamatuji, i když mám vzpomínek mnoho.