Dárky pro babičky a dědečky jsou často nesmysly, které nikdo nechce
Ilustrační foto: ingimage.com

Dárky pro babičky a dědečky jsou často nesmysly, které nikdo nechce

26. 11. 2019

Dárky pro babičku. Dárky pro dědečka. Tipy na dárky pro babi a dědu. Babičkářství. To jsou názvy stránek a článků, kterých se dá na internetu najít rok od roku více. Zdá se, že když se člověk stane prarodičem, začne být považován za součást masy stejně smýšlejících a chovajících se lidí, kteří si zaslouží určitý typ dárku.

Dárek, který udělá obdarovanému radost, je takový, po kterém dotyčný buďto toužil nebo ho pořádně překvapil. Mile překvapil. Vybrat takový dárek je poměrně složité, náročné, každopádně to chce přemýšlení, dobrou znalost obdarovávaného, čas věnovaný nenápadnému sondování, co by si přál. To vše ke kupování dárků patří. Spolu s tou věcí je totiž darovaný i čas, který byl výběru věnován, a to je mnohdy cennější než ta samotná věc.

Tedy, tak by to mělo být. Málokdy tomu tak však je.

Nyní se rozmohl podivuhodný trend, kdy se obchodníci a reklamní tvůrci snaží přemýšlení nad dárky každému naprosto zjednodušit. Takže vznikla řada webových stránek a obchodů, které se specializují přímo na dárky pro určitou kategorii lidí: dárky pro mámy, dárky pro táty. Nejčastěji jde o dárky pro babičky, pro dědečky. Na tento trend se dá dívat ze dvou stran

1. Je to fajn. Pokud někdo chce něco koupit prarodičům a neví co, může se inspirovat.

2. Je to blbost. Každý senior je přece naprosto odlišný, je to stejné jako by vznikaly stránky s názvem dárky pro děti. Některé dítě baví stavebnice, jiné zvířátka, jiné oblékání panenek. Takže zatímco některý senior přivítá župan a pantofle, protože má doma chladno a v zimě tráví většinu času u knížek a televize, jiný senior zajásá nad předplatným do divadla a novými trekovými holemi.

„Při obdarovávání seniorů, bohužel, ještě stále přetrvávají různé mýty. Jistě je nejjednodušší dát dědovi bačkory, ovšem pokud jde o pána, který doma tráví minimum času a je aktivní, nemůže nikdo očekávat, že nad dárkem zajásá,“ říká psychiatrička Tamara Tošnerová.

Studentka Kateřina Novotná, která dělala praxi v několika domovech pro seniory, vzpomíná na kapmaň jedné neziskové organizace, která před Vánocemi ve spolupráci s jedním obchodním řetězcem distribuovala do domovů pro seniory balíčky s vánočními perníčky. „Měl to být dárek pro osamělé seniory. Bylo to poněkud k smíchu, protože nešlo o takové ty měkké perníčky, ale o klasický tvrdý perník. Jedna dáma mě upozornila, že pokud se do něj někdo pokusí kousnout, přijde o zuby. A ten, kdo už své zuby nemá, nemá šanci dárek k něčemu využít. Jeden pán říkal, že by s těmi perníky daly zatloukat hřebíky. Zkrátka, klienti měli z těch dárků legraci. Další neziskovka nám jednou přinesla do domova seniorů plyšové medvídky. Když jsem se ptala, jestli se nespletli a nechtěli jít do dětského domova, ti lidé byli zaražení. Nechápali. Vysvětlila jsem jim, že naši klienti nejsou senilní, nejsou infantilní, že mnozí z nich by přivítali například přehrávače cédéček, aby mohli poslouchat audioknihy, protože jim už oči neslouží. Že kdyby se zeptali, co kdo potřebuje a třeba se rozhodli, komu něco chtějí dát, mělo by to větší efekt, než nakoupit desítky pitomých plyšáků,“ vypráví.

Mnozí lidé zřejmě mají pocit, že když člověk zestárne, stane se součástí masy stejně smýšlejících lidí, kteří žijí stejným způsobem života a proto se pro ně hodí stejný typ dárků. Jenže tak to není. Jak říká socioložka Lucie Vidovičová, právě senioři jsou nejrůznorodější skupinou obyvatel.

Jenže stačí zapátrat na internetu a najdeme tam například toto: Hezký dárek pro babičku je kazeta na fotky s hezkým osobním nápisem pro babičku, kterou naplníte fotkami vnoučat. Skvělý dárek pro dědu je kazeta na víno s nápisem.

Znamená to, že každý děda pije víno? Znamená to, že každá babička musí toužit po tom, aby dostala bednu s fotkami? Co když by babička raději láhev dobrého vína, protože ráda popíjí s kamarádkami? Co když by děda, abstinent, přivítal novou sadu nářadí, protože rád vyřezává ze dřeva?

Trendem je nabízet nejrůznější hrníčky, nástěnné hodiny, zrcátka, vše s nápisy typu: nejhodnější babička, pro milou babičku, pro nejlepší babičku. Není to poněkud infantilní? Nebo je to naopak milé? Nebo jde o ukázku ageismu, tedy škatulkování podle věku, v tomto případě vycházející z předpokladu, že když je někdo starý, má rád, když se mu říká babička, navíc nejhodnější, nejmilejší, nejlepší?

Názor si musí udělat každý sám. Zatímco některou paní hrneček s nápisem ‚pro nejlepší babičku‘ potěší, jiná řekne: „No, na nic debilnějšího jste asi v supermarketu nenarazili, že?“

Fakt je ten, že při výběru dárku je nesmysl škatulkovat lidi podle toho, kolik je jim let. Dárky se mají vybírat podle toho, jak člověk žije, co ho baví, co preferuje. Jestliže někdo v sedmdesáti touží projet se v obrněném transportéru a jeho příbuzní to vědí, měli by mu koupit poukaz na tuto jízdu. Úplně stejně po takové jízdě ale přece může toužit muž, kterému je čtyřicet. Přání a sny totiž nesouvisí s věkem, ale s životním stylem, s koníčky.

Takže je nejvyšší čas příbuzným naznačit, že pokud se rozhodnou vybírat vánoční dárky, není úplně ideální hledat v kategorii nazvané pro babičku a pro dědečka. Je to totiž mírně ageistické. Pro někoho silně ageistické.

vánoční dárky
Hodnocení:
(4.9 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Hezky to napsala Marie, jen mě mrzí, že neodhalila příjmení , fotku apod. Člověku bez příjmení jako byste se nemohli plně podívat do tváře :-(
Marie 00000
Nejcennější dárek je podle mě čas, který mi někdo věnuje. Protože z času se nevrací ani vteřina, nedá ani zaplatit. Proto místo jakýchkoliv dárků preferuji společně strávený čas v pohodě, harmonii a s úsměvem.
Jana Šenbergerová
Pokud jde o dárky, vycházím z toho, že nemusím nic dostat, obdarovat mě není ničí povinnost. Nedělá-li to někdo pro mou nebo aspoň svou radost, nemusí to dělat vůbec. Ráda dárky dostávám i dávám. Netoužím po tom, aby mi kdokoliv cokoliv dával, když to sám nechce. Proto mám radost, ať dostanu cokoliv. Dříve nebo později každý dárek nějak uplatním.
Danka Rotyková
Dárky mám ráda malé až maličké a takové, na kterých je znát, že při jejich výběru dárce myslel opravdu na mne. Jiné to je s obdarováváním. To mě moc baví, už samotné vybírání dárku je příjemné. Dnes je k vidění tolik krásných věcí, žádné shánění. Mamince bude 90 let a pořád ještě dbá i na krásné barvy oblečení. Takže žádná šedá, hnědá nebo černá. Svetřík může být klidně jemně fialkový nebo růžový. Bačkory, punčochy apod. nepovažujeme ani jedna za vhodný dárek. Ty lze koupit kdykoli stejně tak jako toaletní potřeby, jako potřebnou věc, nikoli jako dárek.
Lenka Kočandrlová
Už před více lety jsme si přestali dávat dárky k narozeninám i k vánocům,a dětem taky ne,ani od nich nic nechceme. Mám na to názor takový,že si můžu koupit co chci nebo potřebuji sama,na blbosti typu " z čokolády vyvedené skoro doopravdické umělé zuby" rozhodně nepotřebuji. Pro mne jsou nejlepšími dárky knihy,tak si občas dopřeji nějakou extra koupit,ne ji jen půjčit z knihovny.
Elena Valeriánová
A já teď neváničně nadělila článku tři hvězdičky a to mě opravdu mrzí, protože tam mělo být pět. Souhlasím, že by ten, co dava dárek měl přemýšlet, co obdarovaný má rád. Nejhorší jsou pro mě ty dárky, jako třeba hotová kazeta z drogerie se zapomenutou (!) cenovkou.
Jarmila Komberec Jakubcová
Na Vánoce dostávám poukaz na nějaký zajímavý wellness či zájezd k moři. Tak se nechám překvapit kam to bude. V loni jsem dostala týdenní pobyt na Gran Canarii, kam jsem pak letos v květnu letěla.
Olga Škopánová
Každý časopis či noviny, když nevědí jak zaplácnout stránky tak tam dají tipy na vánoční dárky pro maminku, babičku, dědečka atd.
Hana Rypáčková
Pro mne jsou nejkrásnější vánoční dárky adventní setkávání..
Jitka Caklová
Ve smyslu dárků a obdarovávání mezi dospělými mám jasno. Ani jednoho z prarodičů jsem nepoznala. Dárky nosil jen Ježíšek. V naší rodině se dárky krom Štědrého večera nedávaly. Tento zvyk v jinou dobu jsem si neosvojila, tudíž neumím dárky ani přijímat, přivádí mě do rozpaků. Jsem pragmatický člověk a kdo mě zná, ví, že mi udělá radost svojí přítomností a stejně tak já, pokud vím, že svojí přítomností, či drobnou službou udělám radost, udělám ji ráda, ale v žádném případě to neberu jako výměnný obchod.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA