Když se chceme zbavit minulých chyb

Já raději nepřemýšlím o tom, co jsem kdy udělala špatně. Chyby které jsem udělala z mladické nerozvážnosti jsou už dávno a dávno zapomenuty.. Hezký článek Zuzko.

Zuzko, napsala jsi to hezky, ano, pouhé přemýšlení nestačí, ale někomu bohužel asi není dáno, aby potřebné kroky k dosažení cíle v pravý čas udělal. Nepoučitelných lidí znám ve svém okolí dost, asi i já k nim v něčem patřím. Nevěřím, že by něco šlo člověku "samo", třeba se rozhodnout pro nějakou činnost, začít, činit a i přes překážky vytrvat. Co poradit? Třeba se vrátit ke svému léta opomíjenému koníčku - sbírce, psaní, výtvarné práci, muzice, cvičení ... a třeba i tam může leckdo najednou nějaké přátele poznat.

Zuzko , slovo snad ,nebo jsem měla,počká to až bude lepší den a pod. jsme určitě všichni někdy prožili a prožívat budem. Bez chyb není napravení ,poučení a ani odpuštění. Co se dá dělat život si musí každý prožít tak ,jak to jde a na co má sílu. Buď mu jde vše samo a nebo potřebuje něčí pomoc. Věřím , že je jen málo lidí , kteří by nechtěli být v pohodě , zdraví a šťastní. Proto se snažme žít tak, abychom nemuseli litovat, že jsme něco nestačili , nebo neudělali.Vždyť život máme jen jeden a stojí zato ho žít.

Přečetla jsem mnoho moudrých knih a dobrých rad, jak se změnit - ale dokud jsem se nenaučila prosit Boha, aby mi dal sílu opustit to špatné a začít dělat to správné, nehnula jsem se z místa. A věřím, že nejsem sama, kdo má tuto zkušenost, jen se vždycky správně rozhodnout!

Je zbytečné se trápit minulostí, už ji nezměníme. Po svých rodinných peripetiích jsem přestala myslet na to, co už není a nebude a začala žít jinak. Užívala jsem si života - jezdila na výlety, do zahraničí, přestěhovala se, obnovila stará přátelství a našla nová. Teď už mám trochu zdravotní potíže způsobené hlavně věkem , ale stále nerezignuji, mám své koníčky - jedním z nich je i "i60 ", mám hodné děti i vnoučata. Je dobré se smířit se situací a neříkat, "co by bylo, kdyby bylo."

A slova mojí babičky:"Dělej vše, jak nejlépe umíš, pak se nemusíš trápit tím, že se ti něco nepovedlo".

Zuzko moc hezky napsáno, a pamatuji si slova své maminky a ta byla: Chybami se člověk učí!!!! A je to pravda pravdoucí, a ke lovům Soni P. nemám co dodat!

Paní Zuzko, hezky jste se zamyslela nad našimi životy. A tím, že máte i dar spisovatelů, mohla jsem se v klidu začíst a zamyslet, co jsem pokazila, napravila a nebo nestihla. Moc děkuji za tu příležitost. Pí Soňa P. to shrnula pěkně i za mě.

Zuzko, líbí se mi tvé úvahy. Jinak člověk uvažuje, když je mladý, pracuje, vychovává děti, prostě žije v čase a je rád že zvládá. Mezitím osobní vztahy selžou, opět odpovědnost, pak zase starost o své staré rodiče. Pokud tohle vše ve zdraví přežije, věnuje se více sám sobě, tomu, co ho baví a opět je to jen dočasné. Proto žít tady a teď a nikomu neubližovat, nic nevyčítat sobě ani druhému a dokázat žít podle svého, pomocí, když je potřeba,je podle mě dobré a myslím, že tak i žiju dnes.

Zuzko, děkuji tobě, i všem ostatním, kdo reagují, nebo aspoň přečtou a zamyslí se, co udělat pro větší pohodu.