Teplice v mých vzpomínkách

Jani nádherné vzpomínání i s perfektni znalostí minulých i současných Teplic.

Můj kamarád je zrovna v Teplicích na rodinném srazu . Teplice jsou hezké i okolní příroda ...

Děkuju za článek. V Teplicích jsem byla jednou, když jsme omylem v Děčíně nastoupili do špatného rychlíku. Náměstí se nám líbilo a v cukrárně měli dobrou kávu.

Lubomíre, možná jsme se v Teplicích skutečně potkávali :-)). Jsem s vámi za jedno v tom, že historické jádro prodělalo jednu z nejošklivějších modernizací. Ještě dnes mám v živé paměti ty "hrozné demolice", kdy to v Teplicích vypadalo málem jak za války po bombardování...mám velice smíšené pocity, co se týče přestavby. Nejsem samozřejmě žádný odborník a chápu, že některé čtvrti nebylo asi možno zachovat...třeba zrovna ty staré domy v Trnovanech - vím, o čem mluvím, v jednom z nich žili mí příbuzní, takže jsem to tam viděla i zevnitř. Moje rodné město se změnilo, ale já si vůbec nejsem jista, jestli k lepšímu. Něco rozhodně ano, něco rozhodně ne. Každopádně to chápu jako vy - bylo to velice, velice necitlivé ze stran tehdejších architektů...

Moc zajímavá vzpomínka na Teplice. Moc je neznám, byla jsem tam jenom jednou na víkend.

Paní Jano, krásné povídání, které mne vrátilo do města, jež bylo nějakou dobu také "mé". Žil jsem v Teplicích od roku 1959 do 1976, vychodil automobilní průmyslovku, pak konzervatoř a pak utekl na Moravu. Možná jsme se v Teplicích i potkávali, nevědouce o sobě - samozřejmě. Dalo by se vzpomínat. Škoda, že historické jádro města prodělalo v 70. letech jednu z nejošklivějších modernizací, stejně jako okrajové čtvrti, třeba Trnovany. A nejen termální koupaliště, ale i lázeňské termální domy pohltila demolice. Ale jsou tu stále místa, kde se duše dětská najde a ráda zavzpomíná. Díky.

Jano, v Teplicích jsem byla asi dvakrát, když jsem byla ještě mladá a svobodná. A to je už hodně dlouho. Můj otec tam jezdil do lázní. Pamatuji se hlavně na pravřídlo. Moc pěkný článek a krásné fotografie. Děkuji,oživila jsem si vzpomínky.

Moc hezká vzpomínka. Oceňuji, že s výjimkou několika historických informací o zámku je to všechno "prožité". Kdybych měla takto vzpomínat na naši Lomnici nad Popelkou, už bych měla vzpomínky omezené a místy bych marně hledala názvy. Díky!