Klíčové téma
Ilustrační foto: pixabay.com

Klíčové téma

29. 11. 2019

Na klíčové patálie jsem přeborník. Už jako školní dítě jsem ztrácela klíče od bytu. Táta se to nesměl dovědět, s mámou jsme se tajně plížívaly k zámečníkovi pro další kopii klíče od bytu.

Když mi bylo 25 let, vdala jsem se. V našem prvním bytě jsme na dveřích měli patentní zámek a tzv. kouli. Zabouchne se a je zavřeno. Koule nebyla na dveřích dlouho.

Stalo se, že jsem si zabouchla v situaci, kdy manžel měl přijít z noční směny a já jít do práce na ranní směnu. Aby to nebylo všechno - v zabouchnutém bytě se právě nalézal náš pes ve společnosti propan - butanového vařiče, na kterém se vařila voda na snídani. Měla jsem na sobě roztomilý domácí obleček a v tomto modelu jsem vyrazila do vsi shánět žebřík, kterým bych se dostala k oknu dřív, než u nás začne hořet.

Celý život se bojím výšek, 30 cm nad zemí se cítím ohrožena na životě, ale tenkrát jsem po žebříku vylezla s takovou hbitostí, jako bych domů jinudy nechodila. Prokopla jsem okno, vypnula vařič - a konečně si oddechla. 

Do práce jsem přišla pozdě. Takovou omluvenku můj šéf asi ještě neslyšel. Když jsem přišla z práce domů, byla na dveřích místo koule klika. Na vsi se nic neututlá a muž se celou storry dověděl dřív, než jsem se s ní stačila pochlubit.

Ale tím to zdaleka nekončilo. Ačkoliv můj muž v na naše nynější vchodové dveře připevnil rozsáhlý transparent s nápisem: ZKONTROLUJ, ZDA MÁŠ U SEBE KLÍČE, vyrazím tu a tam z bytu bez klíčů. Na štěstí teď bydlíme v přízemí, a když zaťukám na okénko, muž mi otevře. Ta cedule je tam pro mne. Mám u kamarádky rezervní klíče pro případ, že by muž nebyl doma. Manžel si zakládá na tom, že JEMU se TOHLE stát nemůže. Mezi námi - kdo minimálně vychází z bytu, opravdu se může spolehnout, že si nezabouchne dveře. Přesto se mu povedlo si jednou taky zabouchnout v situaci, kdy jsem nebyla doma, a jak byl rád, že ví, kde jsou rezervní klíče.

Ale rodinný klíčeztrácející jsem přece jen já. Tuhle jsem přinesla ze samoobsluhy nákup, chci odemknout - a není čím. Vždyť jsem ty klíče měla, než jsem šla nakoupit, musela jsem je vytrousit! A opravdu - čekaly na mne na podlaze prodejny hned u pokladny. Neslyšela jsem je, když upadly. A tehdy vznikl můj úžasný přívěšek na klíče: prázdná plechovka. Teď klíče řinčí tak, že by mohly být součástí heavymetalové kapely přesto, že tento žánr už vyšel z módy. Ušila jsem si na ně velké pouzdro z jasně červené látky. Víc už pro to udělat nemůžu. Ale i tak se mi povede uchopit klíče "služební" a vyrazit na nákup v domnění, že mám klíče. Myslíte, že se to stářím může ještě zhoršit? Já myslím, že už jsem dávno překonala všechny rekordy!

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Libore, připomíná mi to, jak utěšuju své kamarádky: Tohle jsi zapomněla? Pokud jsi nezapomněla, jak se jmenuješ a kde bydlíš, tak je to dobrý!
Dana Kolářová
Pěkné.
Mirek Hahn
Jo..., kde jsou ty zlaté časy, kdy se nic nezamykalo :-)
Jana Šenbergerová
Zabouchnout si dveře a mít klíče uvnitř se mi povedlo jen třikrát. Když se dostal zámečník přes bezpečnostní zámek dovnitř, navrhl mi úpravu zámku, aby se dveře nezabouchly. Teď hrozí, že byt zůstane nejen odemčený, ale také otevřený. Zatím se nám to nepovedlo. Vy už se nemusíte bát, vy už máte splněno. :-)
Soňa Prachfeldová
Klíče mi též občas dělají starosti, zejména ty erární, které visí u vrat, všichni si je berou a pak se šacujeme, v které kapse skončily. Vchodové dveře se mi také párkrát zabouchly, když jsem byla na předzahrádce a soused vypomohl žebříkem.
ivana kosťunová
Každá mámě nějakou úchylku a s věkem se to zhoršuje. Já se zase několikrát vracím zpátky, než konečně odejdu z domova.( pro mobil, čepici, jinou bundu- důvod se vždycky najde).
Zdenka Soukupová
Marie, opravdu veselé čtení. Já vím, pro Vás ty situace tak veselé nebyly. Ale vždycky vše dobře dopadlo a to je důležité. Já klíče zatím neztrácím, ale stále častěji se po odchodu z domu vracím ke dveřím s otázkou, tak zamkla jsem nebo ne? A věřte, že mě to taky dost štve, ale co s tím?
Dana Puchalská
Marie, moc hezký článek. A u představy plechovky s klíči, co přehluší i koncert nějaké hlučné metalové skupiny jsem se musela začít smát.
Jitka Hašková
Naštěstí se mi nestává často, že si zabouchnou klíče v bytě.
Zuzana Pivcová
Chvilka, kdy nemohu najít klíče, je pro mě dost děsná. Ale zatím jsem je ještě neztratila. Jednou jsem šla k sestře, od jejíhož bytu mám klíče. To ale byla doma. Jen jsem jí sdělila, že se mi její zámek těžko otvírá. Tak vyšla ven s tím, že mi ukáže, jak správně dveře přidržet a klíčem otočit. Povedlo se to tak, že klíč zůstal trčet v zámku zabouchnutých dveří a nešlo s ním hnout vůbec. My jsme byly na chodbičce u výtahu obě, ona v tričku a legínách, a spolu s námi kocour, který se dožadoval návratu domů. Ještě, že jí sousedka půjčila svetr a stoličku, a já šla volat zámečníkovi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.