Dříve bylo lépe. Hodnocení minulosti bývá často zkreslené
Ilustrační foto: ingimage.com

Dříve bylo lépe. Hodnocení minulosti bývá často zkreslené

15. 11. 2019

Mladí měli ke starým kdysi úctu. Lidé se k sobě chovali lépe. Přátelství byla pevnější. Vše bylo levnější. Kriminalita byla nižší. Tyto věty často zní, když se lidé začnou bavit o minulosti. Často však jde o tvrzení, která nejsou ničím podložena. Mnohdy přímo o lži.

Staří lidé bývali vážení, mladí se k nim chovali s úctou. Rodiny nedávaly babičky a dědečky do domovů pro seniory, staraly se o ně až do jejich konce. Dnes si mladí lidé myslí, že svět patří jen jim. Tak právě tato všeobecně rozšířená tvrzení jsou ukázkou typického zkreslování minulosti.

Být starý bývalo dříve o hodně těžší než nyní. Pokud člověk nepatřil mezi privilegované bohaté vrstvy, buďto se věku, kterému nyní říkáme stáří, vůbec nedožil nebo ho proživořil na okraji společnosti, v lepším případě byl rodinou vystrčen do malého příbytku nazývaného vejminek.

„Právě vejminky byly důkazem toho, že vztahy mezi generacemi nebyly láskyplné. Staří lidé si od mladých sjednávali slušné chování a jakousi úctu tím, že si přesně stanovovali, za jakých podmínek jim předají majetek. Existují záznamy, jak si staří lidé vymiňovali, že přenechají majetek dětem a ony jim musí zajistit vejminek plus ročně tolik a tolik obilí, brambory či jiných surovin. Nebylo výjimkou, že se pak mezi sebou generace soudily, protože mladí toto neplnili,“ uvedla socioložka Jiřina Šiklová.

Podobně jako ona mluví řada historiků, psychologů, sociologů. „Historické prameny rozhodně nepotvrzují, že by se dříve mladí lidé ke starým chovali nějak lépe než nyní. Stačí se podívat na antické hry, na historické romány. Velmi často je v nich vyobrazena neúcta ke starší generaci,“ říká socioložka Lucie Vidovičová.

Přesto je idealizování si minulosti velmi oblíbeným sportem. A velmi často i důvodem k hádkám v rodinách a ve společnosti, protože vždy se najde někdo, kdo dá najevo nesouhlas s tvrzením, že dříve bylo něco lepší. Tento rozhovor nedávno proběhl mezi partou přátel ve věku mezi padesáti a sedmdesáti lety, kteří se o víkendech scházejí v jedné hospůdce na Valašsku.

„Dneska nic nezmůžete, když nemáte peníze. To dříve nebylo.“
„Jak to myslíš?“
„No dnes, když chcete místo v domově pro seniory, tak máte šanci dostat ho jen v těch soukromých, kde se hodně platí. To dříve nebylo.“

„Dříve se přece za kde co dávaly úplatky, neříkej, že jsi zapomněl. A navíc nebylo tolik zájemců o místa v domovech seniorů, protože se lidé prostě nedožívali tak vysokého věku. Moje babička zemřela v pětašedesáti, děda v sedmasedmdesáti a to mi připadali ukrutně staří. Jenže moje máma má devadesát, trpí všemožnými nemocemi, ale stále je tu. A mimochodem, děda mi vyprávěl, kolik bývalo za první republiky starých lidí, kteří žebrali na ulicích.“

„Nemůžeš přece popřít, že dnes peníze hrajou v životě lidí větší roli než dříve.“
„A ty nemůžeš popřít, že dříve se více uplácelo. Jen si vzpomeň jak jsi rozdával obálky, když jsi chtěl devizový příslib do Jugoslávie.“
„Jo, ale dneska si nemůžu dovolenou u moře dovolit.“
„Protože cpeš peníze dětem a zbytek projíš. Dnes si normální člověk ušetří na dovolenou každý rok.“

Skončilo to hádkou, kdy si lidé vzájemně začali vyčítat, kdo byl v komunistické straně, kdo kdy někoho uplatil, kdo je pokrytec a kdo ne.

Faktem je, že idealizování si minulosti a tvrzení, že dříve bylo to či ono lepší, se u lidí vyššího věku vyskytuje velmi často. Nedávno byla na toto téma rozpoutána veřejná diskuse poté, co byly publikovány výsledky průzkumu společnosti NMS Market Research pro společnost Post Bellum. Vyšlo z něj najevo, že revoluci z listopadu 1989 hodnotí kladně jen třicet šest procent lidí starších čtyřiceti let. Čím jsou lidé starší a méně vzdělaní, tím méně pozitivně dobu následující po revoluci vnímají. Zadavatelé výzkumu projevili překvapení, protože právě u lidí vyššího věku očekávali, že budou k době před listopadem 1989 více kritičtí, protože mnozí z nich byli svědky znárodňování, prezekucí za projevy nesouhlasu s komunismem a sovětskou okupací i doby normalizace, kdy mnozí lidé museli kvůli politickým názorům odejít na horší pracovní pozice. Přesto spousta lidí říká: Bylo lépe.

„Zdá se mi, že nemalá část populace má tendenci mávnout nad vším rukou, jako by rezignovala, snadněji se nechává manipulovat tvrzeními, že všechno je ztraceno, není naděje, že bude líp, že všichni lžou a kradou. Tito lidé častěji řeknou, že demokracie zklamala, nesplnila sny o bohatství a že za socialismu bylo líp,“ uvedl Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum a zakladatel Paměti národa, která shromažďuje výpovědí pamětníků různých historických událostí.

Někdy jsou řeči, že všechno bylo lepší úsměvné. Někdy naopak varovné. Každopádně by si každý, kdo jimi chce přesvědčovat ostatní, měl předem shromáždit důkazy, dostatek informací, statistické údaje, kterými svá tvrzení může podložit. Pokud to udělá, velmi často totiž sám zjistí, že v  mnoha směrech líp nebylo a platí to, ať se bavíme o historii dávné či nedávné, o poměrech ve společnosti nebo o vztazích mezi jednotlivci.

historie vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
V mládí má člověk různé představy a idály.Pak žije nějaký život,zestárne a jednoho dne se zamyslí: byl můj život takový,jak jsem si ho představoval? Nebo jsem život jen tak projel,jako obvyklou trasu dopravním prostředkem do práce? Je to složité,jednoznačně říct,zda dřív bylo líp. Jedno je jisté,bylo lépe v tom smyslu,že člověk byl mladý,zdravý,ničím se zas až tolik netrápil....Ve stáří více rekapitulujeme,máme radost z toho,co se nám povedlo,jakých úspěchů jsme dosáhli. Tím,co se nám nepodařilo,se už tolik netrápíme,co se dá dělat,nedá se omládnout a začít znovu.Tak vidíme v tom,co bylo větší jistotu,než v tom,co ještě bude.Bohužel,se vše jeví,že se na nás řítí nezadržitelně jen horší časy. Z toho pak vyplývá ta relativita hodnocení minulosti,jako lepší,než co je nyní.
Eva Kopecká
Každá doba má svoje. Je potřeba být soudný a raději žít přítomností. Vrtat se v minulosti, která se nevrátí, nemá smysl. Poučit se z ní a jít dál tak, aby se člověk při ohlédnutí neměl zač stydět. Mám docela dobrou paměť na některé věci, takže když například můj bývalý řekne, jak vzpomíná, jak jsme si krásně spolu žili, nevím, zda se smát nebo brečet. Je to taky zcela zkreslená představa. Jsem ráda, že je to za mnou, stejně jako doba nesmyslné ideologie, kdy se malé děti ve škole musely zabývat událostmi ze Sovětského svazu, které byly značně zkreslené. A kdy člověk dětem nekoupil banány, tatranku, pudink, protože to každou chvíli nebylo. Ony ty takzvané sociální jistoty byly zase vykompenzované něčím jiným. V každé době je něco za něco. Měli jsme právo na práci, ale někteří v ní neměli do čeho píchnout. Umělá zaměstnanost. Dneska ztratí zase práci i ten, kdo si to nezasloužil. Prostě ty změny přinesla doba, co s tím naděláme. Měla jsem jistotu manželství, ale se dvěma školáky to bylo od výplaty k výplatě. Dneska jsem na tom líp. Hodně věcí jsem si pořídila i sama a i pomohla dětem k nějakému nadstandardu. Mně je úplně jedno, že jsou dneska milionáři a bydlí kousek ode mě. Nemám pocit, že bych se měla užírat závistí, že někdo ze sousedství letí na konec světa. Jednou za pár let jedu k moři, a jsem na svojí chalupě možná spokojenější, než ti bohatí v té Tramtárii....
Hana Rypáčková
To jsem ráda , že mé děti nejsou ještě Husákovy.
Mirek Hahn
Jasně, sociální jistoty. Proto byla největší natalita za "kulturní revoluce" v Číně a je stále vysoká v Indii, rovníkové Africe a jiných "královstvích sociálních jistot".
Zdenka Soukupová
Myslím, že vždy si starší generace trochu idealizuje minulou dobu. Protože "tenkrát" byli mladí a uvažovali jinak, než dnes. A to horší postupem času trochu vytěsnili z paměti a tím pádem tam zůstalo jen to hezké. Ale že dříve k sobě měli lidé blíž, s tím souhlasím. Jenže to bylo tím, že jsme vlastně nikam nesměli. Tak jsme se družili v panelácích a přes víkend na chalupách. Přiznávám, že po tom se mi trochu stýská.
Olga Škopánová
Milý pane Práčku fenomén Husákových dětí byl způsoben deziluzí značné části obyvatel po roce 68 a jejich uzavřením se do sebe a do svých rodin, kde hledali naplnění života.
Olga Škopánová
Jakýsi klasik řekl stará generace má pocit, že s ní ten lepší svět odchází a mladá generace má pocit, že s ní ten lepší svět přichází.
Marie Doušová
Každá doba byla pro jednotlivce rozdílná.Ale přesto věřím , že pro spoustu lidí je demokracie nejlepší zřízení ,které by mělo fungovat a přinášet lidem svobodu slova a zodpovědnost ke svému životu a radovat se ,že dnes už může každé dítě studovat a nebude vláčeno za činy rodiču ,jako to bylo dříve.Važme si svobody a buďme objektivní.
Jarmila Komberec Jakubcová
Dříve lépe opravdu nebylo. Jsem ráda, že žiji ve svobodné zemi, že si mohu rozhodovat sama o sobě. Moc si toho vážím, ale nic není zadarmo a je důležité tu naší nabytou svobodu znovu neztratit.
Hana Šimková
Ano pane Mirku, máte pravdu, je to marný.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.